Sladký domov

Domácí násilí nezná hranice. Film Sladký domov otevřel bolestivé téma

Silné emoce, otevřené otázky a téměř dvě hodiny diskuse. Česká premiéra filmu Sladký domov polského režiséra Wojciecha Smarzowského ukázala, že domácí násilí není problémem jedné země. Je to realita, která se odehrává za zavřenými dveřmi napříč Evropou. A nestačí o ní jen mluvit. Je třeba hledat cesty, jak ji změnit.

Pražská Městská knihovna zažila mimořádný večer. Film Sladký domov (Dom dobry), který v Polsku viděly miliony diváků, přinesl syrový příběh o tom, jak se láska postupně mění v manipulaci, kontrolu a strach. Režisér Wojciech Smarzowski už při přípravě filmu zdůrazňoval, že jeho příběh nevznikl z pouhé fantazie. „Všechno, co diváci vidí, se skutečně stalo. Slyšel jsem o tom nebo jsem o tom četl. Nic jsem si nevymyslel,“ uvedl tehdy.

A právě skutečnost, že podobné příběhy se odehrávají i za dveřmi našich domovů, rezonovala při následné diskusi. Ta se protáhla na téměř dvě hodiny. Smarzowski společně s psycholožkou organizace ROSA  odpovídali na konkrétní dotazy diváků a otevírali i bolestivá témata. „Když jsem se touto problematikou začala zabývat, nebylo domácí násilí vůbec kodifikováno jako trestný čin. To se naštěstí změnilo. Dnes už máme zákony i organizace, které dokážou obětem pomoci“, zdůraznila během diskuse PhDr. Branislava Marvanová. 

V diskuzi mimo jiné zaznělo, že dnes je důležité, aby lidé, kteří domácí násilí zažívají, našli odvahu o něm mluvit a nebáli se vyhledat pomoc. Aby věděli, že na to nejsou sami. Nikdo by neměl žít ve strachu ve vlastním domově. A nikdo by neměl mít pocit, že na své trápení zůstal sám. Domácímu násilí často předcházejí měsíce či roky ponižování, izolace a psychického nátlaku. A především násilí za zavřenými dveřmi nezná hranice. Není polské ani české, ale představuje závažný celoevropský problém. Nestačí o něm proto pouze mluvit. Je třeba měnit postoje společnosti, včas rozpoznávat varovné signály, pomáhat obětem a vytvářet prostředí, ve kterém se nebudou bát ozvat.

Sladký domov není film, na který se snadno zapomíná. „Téměř dvouhodinová diskuse po jeho pražské premiéře ukázala, že jeho největší síla možná spočívá v tom, co dokáže vyvolat i po závěrečných titulcích. Protože skutečná změna nezačíná na filmovém plátně, ale v životě kolem nás,“ uzavírá Vavřinec Menšl ze společnosti 3Kino, která film do českých kin přiváží.

Pražská premiéra byla zároveň první ochutnávkou letošního Polish Film Festival Prague, který se uskuteční už za měsíc, od 9. do 15. listopadu. Největší přehlídka polské kinematografie v Česku opět přiveze filmy, které mají odvahu otevírat důležitá témata, vyvolávat emoce a především zanechat v divácích silný zážitek. Festivalové akreditace jsou již v prodeji. Více informací ZDE.