Zdeněk Vacek

Rozhovor se Zdeňkem Vackem, ředitelem Památníku Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše
Ing. Zdeněk Vacek, Ph.D. je absolventem Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Spisovatel a publicista, autor pěti knižních publikací na téma hospodářských dějin, techniky, politického a kulturního vývoje 20. století, působí v médiích od roku 1998. Propagaci života a díla Karla Čapka, Olgy Scheinpflugové a Ferdinanda Peroutky se věnuje dlouhodobě, více než deset let je členem Společnosti bratří Čapků.

Od ledna 2020 jste novým ředitelem Památníku Karla Čapka. Co se Vám prozatím podařilo v Památníku realizovat a případně obnovit?
Náš malý tým, opírající se naštěstí o řadu obětavých externích spolupracovníků a podporovatelů, právě dokončuje modernizaci stálé expozice. V dubnu jsme upgradovali místnost věnovanou 100. výročí Čapkova nástupu do redakce Lidových novin a zároveň na post vinohradského dramaturga, od 3. ledna se návštěvníci mohou těšit i na místnost mapující rodinné zázemí, dětství a mládí Karla Čapka. Velmi jsme si dali záležet na zachování vkusného, nadčasově elegantního výtvarného stylu a také na čtivosti textů, převážně vhodně volených citátů. Od září 2021 si návštěvníci mohou prohlédnout také původní Čapkovu garáž, v níž jsme díky velkorysé podpoře obce Stará Huť a místní umělecké slévárny rodiny Svojitkovy instalovali expozici připomínající industriální tradice areálu dnešního Památníku.
Naše krátkodobé výstavy (do 31. března připomínáme hru R.U.R., v níž poprvé na světě zaznělo slovo „robot“) jsou po demontáži velmi skladné a za symbolický poplatek je půjčujeme školám, knihovnám či partnerským muzeím.
V krásném prostředí domu a zahrady pořádáme společenské i kulturní akce, například svatby, scénická čtení, divadelní představení či projekce a diskuse s tvůrci. Snažíme se být aktivní i na sociálních sítích (Facebook, Instagram), počátkem roku 2022 vstoupíme do nové éry detailní virtuální prohlídkou. Věříme, že přesvědčí ty, kteří u nás dosud nebyli, že se výlet na Strž rozhodně vyplatí.
Dlouhodobě se věnujete propagaci života a díla Karla Čapka, jeho ženy Olgy a Ferdinanda Peroutky. Překvapilo Vás za tu dobu něco z jejich života, případně díla?
Velmi poučné je nejen studium díla slavné trojice, ale také pevnosti jejich charakteru, vysokých morálních kvalit prokázaných ve zlomových okamžicích našich moderních dějin. Zvláště na Karlu Čapkovi si cením jeho upřímně demokratického přístupu k „obyčejným lidem“, respektu k pravdě, která může nabývat mnoha podob a každý na ni má nárok. Čím déle se Čapkem zabývám, tím více se skláním před jeho poctivým přístupem k životu i dílu, zaníceným studiem soudobých poznatků z různých oborů lidského poznání, které přímo geniálně umocnil svým širokým rozhledem a strhující imaginací. Jsem rád, že můžeme osvětou přispívat i k boji s bludy, jako je třeba peroutkovská pseudocausa „Hitler je gentleman“.
Nová kniha fotografií ze života Karla Čapka nazvaná Čapkova Strž v obrazech podává svědectví o proměně spisovatelova letního sídla. Podklady jste čerpali z jakých zdrojů?
Převážně z archivu samotného Památníku, ale také z dobových publikací. Kniha stopuje proměny kouzelného venkovského domu od léta 1935, kdy sem Čapek po svatbě s dlouholetou partnerkou Olgou Scheinpflugovou poprvé přijel, až po žhavou současnost. Tu nám pomáhal zdokumentovat mnoha profesními oceněními ověnčený reportážní fotograf Jan Šibík, který zde na Strži v létě 2021 vedl workshop focení na mobilní telefony. Některé z dobových snímků jsou nově kolorované, i to je cesta, jak současným návštěvníkům přiblížit dobovou atmosféru letního domu pod hrází rybníka. Místa, kde slavní umělci odpočívali nejen při debatách s přáteli, ale také velmi aktivně, prací na zahradě a při adaptacích domu.
Památník zůstává otevřen i v zimním období, na co byste návštěvníky nalákal?
Až do konce března máme otevřeno pouze ve všední dny od 9.00 do 16.00, v dubnu až říjnu úterý–neděle od 9.00 do 17. 00. Přes vánoční svátky bývá zavřeno, nově otevíráme 3. ledna, kdy už bude k vidění zmíněná nová expozice o Čapkově dětství a mládí. Předpokládám, že od února už by mohla být v provozu alespoň základní podoba virtuální prohlídky, kterou budeme postupně „zahušťovat“ dalšími vrstvami bonusových informací. V každou roční dobu u nás najdete poměrně širokou nabídku upomínkových předmětů: nových i antikvárních knih, pamětních medailí, látkových tašek z místní charity s čapkovskou karikaturou a řady milých drobností na památku.
Sám máte široký záběr činností, publikujete v médiích, máte teď při své funkci na tyto aktivity ještě čas?
Až do svého nástupu na Strž jsem byl na volné noze. Kromě čapkovské tematiky se dlouhodobě věnuji moderním kulturním a hospodářským dějinám. Přes dvacet let publikuji v časopisech, mám za sebou (a doufám i před sebou!) také několik knih a libret výstav, převážně na téma historie motorismu. Mou slabostí jsou pozapomenuté, přitom pozoruhodné výpravy prvorepublikových globe­trotterů.
Dlouhodobě jsem přesvědčen, že multidisciplinarita obohacuje nejen můj duševní obzor, ale také práci, jíž se věnuji. Leckdy se musím smát, jak nepravděpodobná – a přitom přínosná – spojení tu a tam vyplynou z kontaktů v diametrálně odlišných oborech. Vzhledem k hektickému nasazení na Strži pochopitelně času ubývá, ale i tak se snažím udržet širší záběr, nesklouznout do role „fachidiota“.

Po první světové válce získal nemovitost od Colloredo-Mannsfeldů správce jejich panství Václav Palivec, který dal v roce 1935 empírový dům jako svatební dar do doživotního užívání Karlu Čapkovi a Olze Scheinpflugové.

„Velmi poučné je nejen studium díla slavné trojice, ale také pevnosti jejich charakteru, vyso­kých morálních kvalit prokázaných ve zlomových okamžicích našich moderních dějin. Zvláště na Karlu Čapkovi si cením jeho upřímně demokra­tického přístupu k „obyčejným lidem“, respektu

Alice Braborcová, foto © archiv Památníku Karla Čapka