Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Ulice Viničná je pomyslnou spojnicí mezi dvěma kostely, sv. Kateřiny a sv. Apolináře. Cestou se lze vrátit v čase nejen do dějin Prahy, ale i světové vědy. To víte, vše je relativní.
Viničná ulice vděčí svému jménu vinicím, které na území tzv. Horního Nového Města pražského byly již od dob Karla IV. V dnešní podobě ulice vznikla až po roce 1879, kdy zde byly postaveny budovy tehdejší německé univerzity, nebo až po roce 1889, kdy zde vznikl Botanický ústav. Ulice přiléhá ke Kateřinské zahradě s bývalým klášterem sv. Kateřiny, založeným Karlem IV. roku 1355, nyní sídlem psychiatrické kliniky. Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské je dnes v užívání pravoslavné církve. Z gotické stavby se zachovala jen typická štíhlá věž. Druhé straně ulice dominuje novorenesanční stavba z let 1877–1879 architekta Franze Písařovice. Zde působil v letech 1911–1912 Albert Einstein jako řádný profesor teoretické fyziky a vedoucí Ústavu teoretické fyziky. Na jižním konci Viničné v sousedství kostela sv. Apolináře stávala od středověku tzv. Jedová chýše, jejíž budova byla zbourána v roce 1933. Šlo tak zřejmě o nejdéle nepřetržitě existující hospodu v Čechách. V přestrojení ji (tehdy nazývanou hospoda Na Vinici) navštěvoval Václav IV. a poznal zde traviče, kteří se jej ve Vídni pokusili otrávit. Kat, který krále doprovázel, jim dal do vína jed a oba na místě zemřeli. Odsud její název. Kostel sv. Apolináře byl postaven taktéž za doby vlády Karla IV., v letech 1362 až 1376. Dochoval se v něm cyklus gotických maleb z konce 14. století.
Pavel Edvard Vančura, foto a text © Ing. Bc. Pavel Edvard Vančura, Ph.D.
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2024 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.