Brána Špička v pozdně gotickém opevnění Vyšehradu

Kam s Vojtěchem Kašparem za památkami donedávna ukrytými v zemi
Brána Špička v pozdně gotickém opevnění Vyšehradu

Vyšehradské pozdně gotické opevnění mělo prakticky identickou podobu s opevněním Nového Města, a tak i brána Špička je nepochybně předobrazem ostatních novoměstských bran.

Mnozí z čtenářů nedávno zachytili informaci o odkrytí jedné z branských věží karlovského pozdně gotického opevnění Nového Města pražského na staveništi hotelového komplexu v prostoru prodloužení ulice Hybernská na Masarykově nádraží. Archeologové zde odkryli půdorys dvou branských věží i dlážděný průjezd o šířce osm metrů. Představu, jak taková brána mohla reálně vypadat, si můžeme udělat návštěvou Vyšehradu – sídla českých knížat i prvního českého krále Vratislava II.
Nové Město pražské bylo opevněno mezi lety 1348 až 1350 kamennou městskou hradbou o délce 3 430 metrů se čtvercovými vystupujícími baštami (40 až 50 věží) a čtyřmi bránami. Petrská (Špitálská – Poříčská) se nacházela na konci Petrské ulice, Horská (Hybernská) směřující na Kutnou Horu na konci Hybernské ulice, Koňská (sv. Prokopa) dominovala horní části Koňského trhu (Václavské náměstí) a Svinská (sv. Jana či Slepá) stála na konci nejširší novoměstské Ječné ulice stoupající od Dobytčího trhu (Karlova náměstí). Městská hradba o výšce až 12 metrů a síle od 1,8 do 2,4 metru nesla střelecký ochoz s předprsní o výšce 2 metry a šířce 0,75 metru (byla opatřena cimbuřím) a vzdálenost jednotlivých bašt se pohybovala mezi 70, 90 až 120 metry. Opevnění mělo zřejmě pouze příkop a před něj vyhozený val.
Z výše zmiňovaných bran se kromě základových zdiv Horské brány odkryté nedávno archeologickým výzkumem nic nedochovalo, a tak musíme obrátit pozornost k přístupové cestě na Vyšehrad, kde se nám částečně dochovala i hmota a architektonické detaily brány Špička, která vznikla ve stejném období, kdy podle svědectví Františka Pražského v letech 1348 až 1350 „pan král obehnal velmi pevnými zdmi vrch vyšehradský, opevnil ho věžemi a krásně ozdobil“. Nové městské opevnění se po přechodu Botiče přimklo k vyšehradským hradbám a vyšehradská pevnost byla začleněna do nově vznikajícího pražského pevnostního systému. Vyšehrad byl tehdy přístupný dvěma branami ze severu a od jihovýchodu, kde byla postavena monumentální brána zvaná Špička, která byla po dlouhá léta dominantou celého areálu.
Přestože brána zčásti zanikla a ustoupila mladším přestavbám a výstavbě barokního opevnění, které pozdně gotické opevnění prakticky zcela zlikvidovalo, můžeme si dodnes při vstupu do citadely od pankrácké pláně prohlédnout pozůstatky severní věže brány s náběhy na klenutí průjezdu i s nárožní pískovcovou armaturou. Vyšehradské pozdně gotické opevnění mělo prakticky identickou podobu s opevněním Nového Města, a tak i brána Špička je nepochybně předobrazem ostatních novoměstských bran. Chránila vstup do panovnické rezidence od jihovýchodu (dnes ulice V Pevnosti, která je prodloužením ulice Na Pankráci) a byla situována na vyvýšenině při úzké šíji, která oddělovala vyšehradskou skálu od pankrácké plošiny sevřené Vltavou a údolím potoka Botič.
Brána s dvěma krajními věžemi svírajícími centrální průjezd dosahovala šířky přes 27 metrů a byla vysunuta z hradební linie směrem dopředu. Šířka zdiva místy přesahovala i 2,5 metru a lomové zdivo původně nebylo omítnuto. V mladším období byla brána omítnuta s výjimkou mohutných pískovcových armatur – kvádrů, zpevňujících rohy stavby. Horní patra obou věží byla vybavena řadou střílnových okének podobně jako vlastní horní část brány. Horní ochoz byl rovněž opatřen střílnami, ale byl postaven ze zdiva hrázděného, tedy v kombinaci dřevěné konstrukce vyplněné jílovitými omazávkami. Střešní krytinou byla nespalná břidlice a střecha stavby byla zakončena nárožními arkýřovými věžičkami s jehlancovými stříškami a korouhvičkami.
Průjezd byl opatřen pískovcovým lomeným obloukem a pískovcové byla rovněž armatury zpevňující nároží. Podobně jako v mnoha jiných případech je možno na armaturách pozorovat stopy opotřebení či záměrných rýh, způsobených běžným provozem či broušením nástrojů strážných či průchozích ozbrojenců. Průjezd mezi oběma věžemi se uzavíral dřevěnými vraty či řetězem a z vnější strany byl chráněn okovanou mříží spouštěnou pomocí vodící drážky ve stěnách z horní části brány. Před bránou se pravděpodobně nacházelo předbranní, které se uzavíralo padacím mostem vedoucím k lávce přes příkop.
Díky současným poznatkům a moderním zobrazovacím technologiím si podobu brány můžeme díky 3D modelaci virtuálně prohlédnout. Digitální model vznikl na základě kresebné rekonstrukce brány po vytvoření hmotového modelu v rámci projektu virtuální výstavy Praha doby Karla IV. a naleznete ji například na internetovém serveru YouTube na odkazu www.youtube.com/watch?v=fcER­‑eFDouk (Zaniklá brána Špička na Vyšehradě).
Mgr. Vojtěch Kašpar, Archaia Praha z.ú.