Komenský stále promlouvající

(430 let)
Český myslitel, filozof a spisovatel, označovaný jako Učitel národů, byl posledním biskupem Jednoty bratrské. Patří k nejproslulejším Čechům, a to zejména jako teoretik pedagogiky, zabývající se všeobecnou teorií výchovy, didaktikou a výukou jazyků.
Komenský pocházel z měšťanské rodiny (28. 3. 1592 – 15. 11. 1670). Místo jeho narození není znáno, uvádí se Uherský Brod, Nivnice nebo Komňa, odkud pocházela otcova rodina. Otec Martin Segeš byl významným členem Jednoty bratrské, přijal pseudonym Komenský. S manželkou Annou, roz. Chmelovou, měl pět dětí: Jana, Kateřinu, Markétu, Ludmilu a Zuzanu. Jan později jednu ze svých knih (Všenáprava vlasti) podepsal Jan Amos Szeges Nivnický, po otci nazvaný Komenský. Často se používá latinská varianta jeho jména Iohannes Amos Comenius, např. v němčině, angličtině či francouzštině. Komenský jako nekatolík odešel po Bílé hoře roku 1628 do exilu, nejprve do polského Lešna, kde čekal na brzký návrat do vlasti. Poté působil ve Švédsku, v Uhrách, opět v Polsku a posledních čtrnáct let života v Nizozemsku. Zemřel v Amsterdamu a pochován je v Naardenu.
Komenský psal česky, latinsky a německy. Věnoval se filozofii, teologii, lingvistice, bohemistice, didaktice a též písňové tvorbě. Jeho spisy jsou často autobiografické, inspirované událostmi z jeho života. Ač se nejedná o beletrii, mají jeho díla vytříbený jazyk s mimořádnou literární hodnotou, a tak patří k vrcholným dílům české literatury.
Labyrint světa a ráj srdce představuje alegorický příběh. Vypravěče provází Všezvěd, Všudybud a Mámení a líčí mu krásy světa, on však vidí jen klam, marnost, faleš, bídu a smrt. Východiskem se stává víra. Kniha Orbis pictus (Svět v obrazech) byla nejdříve učebnicí latiny, později i dalších jazyků. Vystupuje zde homo ludens, jenž své schopnosti rozvíjí hrou. Odsud pochází známý Komenského princip schola ludus (škola hrou). Didactica magna (Velká didaktika) je spisem o vyučovacích metodách. Komenský rozděluje výchovu do čtyř stupňů po šesti letech (mateřská škola, povinná školní docházka, gymnázia a univerzity). V Didactice stanovuje deset dodnes obecně platných vyučovacích zásad, např. učení od mládí, přiměřenost látky věku, praktické využití znalostí, posloupnost od jednoduchého ke složitějšímu, stálé opakování nebo zábavnost výuky. Jeden z Komenského citátů říká: Co nevytvoříte v čase, který je Vám vyměřen, nikdo za Vás již nevykoná.
Pavel Edvard Vančura, foto © Wikimedia Commons