Raně středověké pohřebiště v Lahovicích

Kam s Vojtěchem Kašparem za památkami donedávna ukrytými v zemi
Raně středověké pohřebiště v Lahovicích

Na poli mezi Radotínem, Lahovicemi a Lahovičkami, na jižním okraji Prahy, se 26. září 2016 sešla početná a pestrá skupina lidí, aby z iniciativy radotínské Letopisecké komise odhalila informační tabuli a především pamětní kámen z červeného sliveneckého mramoru z lomu Špička u Zadní Kopaniny. Památník stojící při polní cestě vedoucí od střední části radotínského přístavu k chuchelskému závodišti nám připomíná jednu z nejvýznamnějších archeologických památek spojených s počátky našeho státu.

Význam této lokality spočívá především v nálezu uceleného vzorku tehdejší populace a možnosti studia způsobu a kvality jejího života.

K nálezu nejrozsáhlejšího raně středověkého pohřebiště v Čechách došlo prakticky náhodou v roce 1954 při výstavbě silnice vedoucí do Radotína na písečném přesypu zvaném Suchý nebo Holý vrch, který se asi o dva metry zvedal nad okolní rovinatý terén záplavového území kolem soutoku obou řek, který je vzdálen necelých 400 metrů východním směrem. Následoval archeologický výzkum vedený Bohumilem Soudským a mezi lety 1955 až 1960 především Zdeňkou Krumphanzlovou, která této mimořádné lokalitě zasvětila prakticky celý život. Celkové monografické shrnutí výzkumu tohoto pohřebiště, které v roce 2013 vydalo Muzeum hlavního města Prahy pod jejím jménem, se však spoluautorka této publikace bohužel nedožila (zemřela v roce 2002).
Výzkum prozkoumal prakticky celou nekropoli o délce 135 metrů a šířce 13 až 25 metrů, přičemž celkem bylo odkryto na 450 hrobů. Pohřebiště bylo členěno kamennými řadami a hrobové jámy (někdy s kamenným obložením či překrytím) se řadily do nepravidelných severojižních řad, často i ve více vrstvách nad sebou. Nebožtíci byli do hrobových jam ukládáni jednotlivě v natažené poloze na zádech s hlavou k západu, ojediněle se objevují i vícečetné pohřby v jedné jámě. Ojediněle se objevují pohřební praktiky spojované s protivampyrickými představami, které měly zamezit návratu nebožtíka zpět mezi živé. Mezi takové patří například pohřeb na břiše, svázání rukou nebo zatížení těla kameny.
Význam této lokality spočívá především v nálezu uceleného vzorku tehdejší populace a možnosti studia způsobu a kvality jejího života. Ten dokládají poměrně bohaté archeologické nálezy uložené v Muzeu hlavního města Prahy. Hroby obsahovaly pozůstatky stop dřeva z rakví či desek k uložení mrtvého a různé milodary, keramické nádoby i dřevěná okovaná vědra, železné nože, ocílky k rozdělávání ohně, přezky a kování opasků, přesleny, ale také hroty šípů, nákončí, pochvy meče a kování štítu. Početné byly rovněž sady bronzových i stříbrných záušnic a náušnic a také skleněné, jantarové i stříbrné korálky. K výjimečným předmětům patří bronzová závěsná schránka – kaptorga se zbytky textilu, náramek spletený z drátu a nezdobený gombík.
A kdo byl pohřbíván na tomto našem největším vesnickém raně středověkém pohřebišti? Nejspíše obyvatelé nedaleké osady Lahovice, kteří se dle jejího názvu („Laho“ – mělký koš či mísa z dužiny proutí) živili především košíkářstvím, rybolovem a zemědělstvím. Jejich povinností byla rovněž vojenská služba a ostraha blízkého brodu na přístupu do pražské kotliny. Na pohřebišti se pohřbívalo přibližně v rozpětí od poloviny 9. do poloviny 11. století, a tak zdejší nebožtíci pamatují mnoho významných událostí či panovníků na našem trůně. Ti nejstarší mohli slyšet o pokřtění prvních 14 českých knížat v Řezně v roce 845 či pamatovat prvního známého českého knížete Bořivoje. Mladší potom pád Velkomoravské říše (906), smrt Sv. Ludmily (921) či sv. Václava (935). Nejmladší potom vzpomínali na vyvraždění Slavníkovců (995) či smrt sv. Vojtěcha (997) a na vlastní oči sledovali zrod přemyslovského státu spojený s centralizací politické moci a postupným prosazováním křesťanských podnětů a vlivů do původních pevných pověrečných přestav venkovského obyvatelstva na okraji pražské sídelní aglomerace.
Lokalita je dnes volně přístupná a nachází se při cestě vedoucí od radotínského přístavu k chuchelskému závodišti. Poblíž se nachází autobusová zastávka Přístav Radotín (autobusy 246 a 247) a není to daleko ani ze zastávky Lahovičky (prakticky všechny autobusy ze Smíchovského nádraží). Z ní budete pokračovat směrem z města Strakonickou ulicí a dále doprava ulicí Výpadovou směr Radotín až ke křižovatce s polní cestou, při níž stojí připomínka tohoto významného místa našich dějin.
Mgr. Vojtěch Kašpar, Archaia Praha, z.ú.