Prozíravý feudál

13. dubna 1442, (580 let)
Významný dědic jindřichohradeckého panství, čelní šlechtic království Jindřich IV. z Hradce, syn Jana IV. z Hradce a Kateřiny ze Šternberka, se narodil 13. dubna 1442. Když roku 1453 zemřel Oldřich V. z Hradce a rok předtím Jan Telecký z Hradce, zdědili majetky pánů z Hradce bratři Jindřich a Heřman.
Poručníkem nezletilých bratrů byl nejprve Arnošt z Leskovce a po jeho smrti strýc Zdeněk ze Šternberka, dbalý více prospěchu svého než sirotků. Po smrti bratra a dosažení zletilosti se správy rodového majetku ujal Jindřich. Stal se zakládajícím členem zelenohorské jednoty proti králi Jiřímu z Poděbrad. Během následných bojů uhájil Jindřichův Hradec před vojskem Jindřicha Minsterberského a Jana z Rožmberka a s ostatními katolickými pány zvolil Matyáše Korvína roku 1469 v Olomouci českým vzdorokrálem. Jindřich se stal nejvyšším komorníkem. Matyášovi zůstal věrný i po smrti Jiřího z Poděbrad. Po nástupu Vladislava Jagellonského (1479) vstoupil do jeho služeb, byl hejtmanem kraje Bechyňsko­‑Vltavského a u dvora byl roku 1484 jmenován nejvyšším komorníkem a 1503 nejvyšším purkrabím. Po Matyášově smrti získal Vladislav Uhry, sídlil v Budíně a Jindřich byl jedním ze čtyř správců Českého království. Roku 1483 povýšil Vladislav znak Jindřichova Hradce o svůj monogram „W“ a dva královské lvy – štítonoše s korunkou, přestože to bylo poddanské město. Jindřich změnil hrad rozsáhlými přestavbami na velkolepou pozdně gotickou rezidenci. V mládí odpůrce Jiřího z Poděbrad si nakonec vzal jeho vnučku, kněžnu Annu z Minsterberka, jako čtvrtou ženu. Tedy poté co zaniklo jeho manželství s první ženou Alžbětou ze Šternberka, s druhou ženou Anežkou Tovačovskou z Cimburka a se třetí ženou Magdalenou z Gleichenu. Ze čtyř manželství vzešly dvě děti, Adam I. z Hradce a Anna. Jindřich umírá nešťastnou náhodou na honu, když se s ním převrátily saně a on si probodl oštěpem stehno a bok. Doma umírá v bolestech 17. 1. 1507.
Alois Rula, foto © Wikimedia Commons