Přehled kulturních pořadů v Praze září 1955

Milí čtenáři,
v zářijovém výběru kulturních akcí se dozvíte podrobněji, co v této sezoně hrála Městská divadla pražská a na jaký repertoár se jednotlivé scény zaměřovaly. Tzv. „ideový profil“ divadla byl na prvním místě. Dramaturgie byla pečlivě sledována a nesměla se odchýlit od linie budování socialismu v hlavách publika. V programech se to jen hemží sovětskými autory, vybraní klasici byli tolerováni. Objevné čtení přeji.
Alice Braborcová

MĚSTSKÁ DIVADLA PRAŽSKÁ V SEZÓNĚ 1955–1956
Divadlo St. K. Neumanna, činoherní městské oblastní divadlo, má se státi v nejlepším slova smyslu lidovým, socialisticky bojovným, avantgardním divadlem. Klasický repertoir je volen a inscenován tak, aby měl vztah k současnému životu, aby divák cítil spojnici klasické hry s životně důležitými otázkami současnosti. V následující sezoně 1955/56 uvádí: Ve jménu života i radosti i krásy – S. K. Neumann, Kudy kam – O. Šafránek, Její pastorkyňa – G. Preisová, Pražský žid – J. J. Kollár, V. Vančura, Chlapík z našeho města – K. Simonov, Viníci bez viny – A. N. Ostrovskij, Jak se vám líbí – W. Shakespeare, Chvástavý verbíř – Plautus, Domov je u nás – I. Prachař, laureát státní ceny, Matka Kurážná a její ­děti – B. Brecht ad.
Ideový profil Komorního divadla vychází z několika dramaturgických linií. Jsou to hry s mezinárodní problematikou, inscenování her realistické české klasiky, objevování klasických her na našich jevištích dosud, nebo již dávno nehraných, uvádění vrcholných her komorního sovětského repertoiru a dramaturgická linie původních, současných her. Do další sezony přecházejí hry: Neklidné stáří – L. Rachmanov, Mína z Barnhlemu – G. E. Lessing, Pygmalion – G. B. Shaw, Don Manuel a Marie Luisa – Fr. Tetauer, Gazdina roba – G. Preissová, Nekrassov – J. P. Sartre, Premiéry: Mášenka – A. P. Afinogenov, Misantrop – J. B. Moliére, Letec z Hirošimy – J. Gruszczynski, Směry života – F. X. Svoboda, Raketa – L. N. Tolstoj, Bezvýznamná žena – O. Wilde.
Divadlo komedie vzniklo před pěti lety jako zvláštní typ divadla. Zaručuje realistický přístup k veselohrám a fraškám, jakož i satirickým komediím. Dramaturgie je tu mnohem úžeji vymezena než v Komorním divadle. V repertoiru klasických her tradicionálních objeví se na jevišti divadla Rostandova hra Romantikové, Shawův Čokoládový hrdina a sovětská dramatisace románu Bel ami od Guy de Maupassanta. Dále: Liliomfi – E. Szigligeti, Hej, pane kapelníku – M. Stehlík, laureát státní ceny, Zázračný pramen madridský – Lope de Vega, Zamilovaní – C. Goldoni, pro letní představení ve Valdštejnské zahradě Vrchlického Soud lásky. Z minulé sezony přecházejí: Šeříkový sad – C. Solodar, Bidýlko – E. Vachek, Sen noci svatojánské – W. Shakespeare, Stará historie – J. Zeyer, Host do domu – J. Hronek.
Městské divadlo na Fidlovačce provozuje převážně operety. Jeho poslání je poskytovat návštěvníkům optimistickou zábavu vysoké umělecké úrovně literární, hudební a reprodukční, vychovávat diváka pro vyšší a náročnější jevištní hudební formu a starat se o rozvoj operetního žánru především uváděním nových děl tohoto oboru. Z roku 1955, po případě z let dřívějších přejdou do roku 1956 hry: Vinobraní (nově nastudováno) – O. Nedbal, Loutka – E. Audran, Perly panny Serafinky – R. Piskáček, Mlynářka z Granady – J. Kalaš, Svatba v Malinovce – B. Alexandrov, Tak žil a hrál nám Kmoch – Jankovec, Modrovous – J. Offenbach. Dále počítá divadlo s uvedením čtyř premiér: Grand hotel Praha – Vl. Soukup, J. Hrbas a spol. Druhou premiérou bude Jirouskova hra o Matěji Kopeckém, českém loutkáři. Půjde o velkou hudební formu, čerpající z bohatého dědictví lidové písně, poesie a tance. Jako třetí premiéru zamýšlí divadlo uvést Michuovic dcerušky od André Messangera (libreto Vanloo a Duval). Hra má za úkol uvést po dohrání Loutky a Modrovouse další hru z oblasti poklasické, která má vynikající hudbu. V prosinci přijde na řadu Miljutinova opereta Poplach mezi děvčaty, sovětská novodobá opereta, k jejíž inscenaci se mohlo divadlo odhodlat po zvětšení souboru a zkvalitnění všech složek.
Divadlo Jiřího Wolkra chce svým repertoirem připoutat dospívající mládež a přimět k vážnému a odpovědnému zamyšlení nad perspektivami vlastního života, který se jí otevírá po dokončení školy. Svým divákům ukazuje sílu skutečného přátelství mladých lidí, jejich hlubokou solidaritu a obětavost. Chce přesvědčit mládež o tom, že i uprostřed klidného mírového života se mohou vyskytnout situace, které budou vyžadovat statečnost a neohroženost. Uvádí pro starší děti a mládež nejlepší díla světového klasického repertoiru. Vstupuje do další sezony hrami: Sůl nad zlato – B. Němcová, K. Dittler, Čert na zemi – J. K. Tyl, Dvanáct měsíců – S. Maršak, Popelka – M. Lichardová, O. Lokvencová, Pan Johanes – A. Jirásek, Princezna se zlatou hvězdou na čele – B. Němcová, Divotvorný klobouk – V. K. Klicpera ad.
Pražské Ústřední loutkové divadlo, laureát státní ceny, má v soustavě čs. profesionálních loutkových divadel zvláštní postavení. Stalo se vyhledávaným zdrojem zkušeností a podnětů i pro amatérské loutkářské soubory. Navíc přijímá tato scéna i funkci representační vůči cizině, jak o tom svědčí přečetné návštěvy zahraničních hosté, mezinárodní korespondence a živý zájem zahraničního tisku. Dvě třetiny představení mají organisovanou návštěvu, čerpanou téměř vesměs z řad školní mládeže, ostatní představení jsou volná. Divadlo má proponován v listopadu zájezd do Rumunska a další zahraniční zájezd v roce 1956. Repertoir příští sezony: Pan Johanes – A. Jirásek, O velkém Ivanovi – S. Preobraženskij, Kouzelná galoše – G. Matvějev, Kačátko – N. Gernětová a T. Gurevičová, Hrdinové severu – K. Šnejderová, Zlatovláska – J. Kainar, laureát státní ceny, Kůzlata a vlk – N. Medvědkinová ad.
Divadlo Spejbla a Hurvínka je pro dospělého diváka divadlem humoru a satiry. Svými představeními chce zesměšňovat a pomáhat odstraňovat závady ve společenském dění i v lidech. Soudobými i klasickými pohádkami má být nápomocno umělecké výchově dětí, chce probouzet jejich zdravou představivost a rozněcovat jejich cit. Bude dávat přednost i v představeních pro děti hrám veselým a humorným. Inscenace, které přicházejí z roku 1955 – pro děti: Hurvínek mezi broučky – prof. J. Skupa, národní umělec, Kocour chlubílek – Karanov, Levšin, Perníková chaloupka – Zd. Skořepa ad. Pro dospělé: Bylo – nebylo – Rad. Krátký, Spejblovo rodinné album – J. Barchánek, F. Janura ad.

FILMOVÉ PREMIÉRY V ZÁŘÍ
Ed Martin vypovídá – zfilmovaná kriminální hra amerického spisovatele Alberta Maltze. Režie: E. Kahler a K. H. Bieber. Hrají: U. Thein, K. Matzová, K. Wenkhaus aj.
Plavba na Grumant – sovětský barevný film. Dramatický příběh o odvaze, hrdinství a věrném přátelství. Režie: J. Jegorov. Hrají: N. Krjučkov, G. Judin, M. Kuzněcov, M. Bernes aj.
Prázdniny pana Hulota – originální francouzská veselohra s komikem Jacquesem Tatim. Režie: J. Tati. V dalších úlohách hrají: N. Pascaudová, L. Perrault, M. Rollaová aj.
2 x 2 je někdy 5 – maďarská barevná opereta o mladých letcích. Režie: G. Révész. Hrají: V. Ferrariová, F. Zenthe, Z. Maklary aj.
Nezvaní hosté – příběh odvahy a lásky mladých polských vlastenců. Režie: A. Wajda. Hrají: U. Modrzynska, T. Janczar, J. Paluszkiewicz, R. Kotas aj.
Vídeňský komediant – rakouský barevný film, Režie: K. Paryla, nositel národní ceny. Kamera: W. Sohn. Hrají: K. Paryla, E. Strauss, A. Seidlerová aj.
Pařížské předměstí – příběh zelináře z Montmartru podle povídky A. France. Režie: R. Habib. Hrají: Y. Deniaud, Ch. Fourcade, P. Mondy, J. Fabbri, C. Winter aj.

HUDBA
Albín Berký – violoncellový koncert sólisty Slovenské filharmonie. R. Amcudzinsky – klavír. Beethoven, Kodály, Locatelli, Freši, Dvořák, Paganini | Dům umělců /nyní Rudolfinum/
Dva koncerty Rumunské státní filharmonie z Bukurešti. Dirigent G. Georgescu | Smetanova síň, Obecní dům
Večer italské renesanční lyriky. Scénická suita z básní největších mistrů renesance. Účinkují: Viola Zinková, Petr Haničinec – členové D 34, Jiřina Bohdalová, Luděk Munzar, Milan Neděla. Režie Václav Hudeček. Scénická hudba Jan Klusák. Dirigent Libor Pešek | Ledeburské terasy, Valdštejnské nám.

VÝSTAVY
Myslivost v československém výtvarném umění | Výstavní síň Purkyně, Na příkopě
10. výročí osvobození Koreje sovětskou armádou | Park kultury a oddechu Julia Fučíka
Mezinárodní výstava poštovních známek PRAGA 1955 | Mánes a Slovanský ostrov

ZÁBAVA
Jednou z nejznámějších staropražských hospůdek je hradčanská Vikárka. Je známa zvláště od doby, kdy ji zvěčnil Svatopluk Čech ve svých Výletech pana Broučka. Původní dům byl postaven v 15. století jako dům vikářů, v domě pak zřízena škola a koncem 16. století tu vznikl hostinec, či spíše vinárna, kde se čepovalo víno z kapitulních vinic. Během času se proměnila v útulnou hospůdku. Romantické okolí pak v novější době lákalo umělce, jako byl Svatopluk Čech, Ema Destinnová, Jaroslav Vrchlický, Ignát Hermann, Fr. Ženíšek, Růžena Jesenská, též Mikoláš Aleš, L. Marold a divadelní trojlístek Jindřich Mošna, Ferdinand Šamberk a Eduard Vojan.

Vydal Městský dům osvěty ÚNV hl. m. Prahy. Redakce a administrace v Praze 1, U Obecního domu 2.
Vytiskly Středočeské tiskárny, závod 04. Cena 2 Kčs. Předplatné na rok 1955 Kčs 24,-.