Přehled kulturních pořadů v Praze říjen 1955

Milí čtenáři,
jak je vidno, tak si i tehdejší vládci uvědomovali důležitost zachování kulturního dědictví a zasloužili se o záchranu Strahovského kláštera a založením Památníku národního písemnictví o uchování historických rukopisů a dokumentů z dějin národa. A dokonce se pochlubili i zápisem návštěvníka z kapitalistické ciziny. To už je co říci!
Alice Braborcová

MUSEUM VÝVOJE ČESKÉ LITERATURY
Mezi pražskými památnými místy zaujal v posledních letech jedno z nejpřednějších míst Památník národního písemnictví, vybudovaný z rozhodnutí vlády v rozsáhlém a výtvarně neobyčejně bohatém komplexu budov bývalého strahovského kláštera. Museu, věnovanému české literatuře, dostalo se vpravdě stánku na výsost důstojného nejen rozlohou a dominantním postavením nad historickým jádrem našeho hlavního města, ale i kulturním a historickým významem, získaným v průběhu více než 800letých dějin klášterních.
Otevření Památníku národního písemnictví dne 9. května 1953 předcházelo ovšem téměř čtyřleté období rozsáhlých prací adaptačních a konservačních, jež mnohdy nabyly rázu záchranného. Tehdy byla přímo zachráněna bohatá fresková výzdoba velkých klášterních sálů, zejména pak sálů Strahovské knihovny, kde i drahocennému nábytku knihovnímu hrozilo úplné zničení v důsledku dřívějšího neodborného ošetřování. Včasným zásahem tak byla zachována pro budoucnost umělecká díla velké hodnoty a zajímavosti. Tehdy však také bylo objeveno mohutné románské zdivo původních staveb klášterních, zachované v rozsáhlých zbytcích přes několikerou pozdější přestavbu kláštera. Odhaleno v celém rozsahu svědčí dnes toto zdivo o velikosti stavby, kterou podnikl pozdější král Vladislav II v polovině XII. století a jež nepochybně byla ve své době největší klášterní stavbou v celé střední Evropě. A tak, i když pozdější přestavby – gotická, z níž se však zachovalo jen několik málo fragmentů, a zejména barokní, jež dala Strahovu jeho dnešní podobu – zcela změnily původní podobu románskou, právem se dnes začíná hovořit o románském Strahovu jako o jedné z nejvýznamnějších památek stavitelských XII. věku.
Vlastní vybudování Památníku národního písemnictví jakožto literárního musea bylo svěřeno nejlepším odborníkům: literárním vědcům, umělcům i technikům. Ti byli postaveni před nesmírně odpovědný úkol: vytvořit museum, jež rozsahem své látky nemá ve svém oboru na celém světě obdoby. A více: vytvořit museum nové, nové především pojetím a provedením. Budoucí Památník národního písemnictví neměl být pouhou sbírkou a výstavou zajímavých předmětů. Měl se stát živoucím dokumentem velikosti, krásy a bohatství našeho písemnictví, museem, v němž vědecký výklad materiálu, jeho vědecké zpracování a roztřídění je neméně důležité než vystavený materiál sám. Z nepřehledného množství materiálu, daného tisíciletými dějinami našeho písemnictví a společenského života, v němž toto písemnictví tkví svými kořeny, byly vybrány nejcharakterističtější a nejzávažnější dokumenty, aby na nich mohl být v hutné a sevřené zkratce ukázán vývoj české literatury v celé své šíři, své rozmanitosti a svém bohatství. Do 33 výstavních sálů byla tak soustředěno to nejlepší, co bylo v českém písemnictví vytvořeno od dob nejstarších po dnešek. Rukopisy, listiny, knihy, obrazy, mapy, grafy a modely se střídají v nepřetržitém proudu, aby ukázaly i dokázaly návštěvníku, jak bohatou literaturu vytvořil náš lid v minulosti za podmínek často nepředstavitelně těžkých a jak výsostné postavení měla a má tato literatura v jeho životě. Tak v úzké spolupráci vědců a umělců vzniklo dílo, v němž přísně vědecký výběr a výklad materiálu se snoubí s vysokým vkusem výtvarným v jednolitý výstavní celek, jehož hodnota je nejlépe vyjádřena slovy návštěvníka z Kanady, jak je zapsal do pamětní knihy: „Neviděl jsem dosud nic tak krásného a velkolepého. Závidím vám toto museum, jež mohlo vzniknout ve státě, kde je lid svoboden. Upřímně blahopřeji.“

CO SE HRÁLO V DIVADLECH
Není nad vzdělanost – L. N. Tolstoj | Tylovo divadlo /dnes Stavovské/
Bachčisarajská fontána – A. S. Puškin, B. V. Asafjev | Smetanovo divadlo /dnes Státní opera/
Paličova dcera – J. K. Tyl | Ústřední divadlo Čs. armády /dnes Divadlo na Vinohradech/
Kabinet starožitností – H. de Balzac | Divadlo 34
/dnes Divadlo Archa/
Mína z Barnhlemu – G. E. Lessing | Městské komorní divadlo /dnes neexistuje/

FILMOVÉ PREMIÉRY V ŘÍJNU
Vídeňský komediant – rakouský film o slavném lidovém herci Alexandru Girardim. Režie: Karl Paryla, Karl Stanzl. Hrají: Karl Paryla, Christl Mardaynová, Angelika Hauffová, Alfred Neugebauer aj.
Pařížské předměstí – příběh zelináře z Montmartru podle povídky Anatola France. Režie: Ralph Habib. Hrají: Yves Deniaud, Christian Fourcade, Pierre Mondy, Jacques Fabbri aj.
Tanková brigáda – český film podle scénáře Jaroslava Klímy, laureáta státní ceny. Režie: Ivo Toman, laureát státní ceny. Kamera: Jan Čuřík. Hrají: Otomar Krejča, laureát státní ceny, Bedřich Prokoš, laureát státní ceny, Martin Růžek, Gustav Heverle, Jana Dítětová, laureátka státní ceny, Julius Pántik, laureát státní ceny, Zdeněk Dítě aj.
Rudý mák – slavný balet R. M. Gliera ve filmovém provedení. Režie: P. Blumenfeld. Hudba: nár. umělec SSSR R. M. Glier. Choreografie: zasl. umělec Uzbecké SSR A. R. Tomskij. V hlavních úlohách: J. Manšingerová, M. Kůra, laureát státní ceny aj.
Kruté moře – anglické filmové drama. Režie: Charles Frend. Hrají: Jack Hawkins, Donald Sinden, D. Elliot, J. Stratton aj.
Pozor, bandité – napínavý příběh italských partyzánů. Režie: Carlo Lizzani. Hrají: Gina Lolobrigidová, Anrea Checchi, Vittorie Duse aj.
Den hněvu – maďarský historický film z bouřlivého roku 1919. Režie: Z. Válkonyi. Hrají: F. Bessenyei,
E. Somogyi, J. Komlósová aj.
Nebezpečná hra – polský film o boji se špiony. Režie: Jan Koecher. Hrají: Jan Swiderski, Adam Mularczyk, Wanda Luczycká aj.
Z mého života – barevný film o tvůrci národní dramatické hudby. Režie: Václav Krška, laureát státní ceny. V hlavní roli Bedřicha Smetany, Karel Höger, laureát státní ceny.

HUDBA
Václav Žilka – flétna, Jan Panenka – klavír. Beethoven, Prokofjev, Hindemith | Památník národního písemnictví, Strahov
Theo Bruins – holandský pianista. J. S. Bach,
J. Haydn, M. Ravel, W. Pijper, B. Bartók, F. Chopin | Dům umělců /dnes Rudolfinum/
Gerhard Puchlet – klavír, záp. Německo. Haydn, Beethoven, Schumann, Bartók, Šostakovič, Debussy | Dům umělců /dnes Rudolfinum/

ZPRÁVY GRAMOFONOVÝCH ZÁVODŮ
V podzimních měsících tohoto roku začne na našich standardních deskách vycházet série snímků, nazpívaných F. I. Šaljapinem a P. Robesonem, Budou mezi nimi nejslavnější čísla z repertoáru těchto pěvců.
Ve francouzských a anglických odborných časopisech diskofilů mají krásné kritiky naše dlouhohrající desky s nahrávkami oper Prodaná nevěsta a Dalibor a s Talichovým snímkem Sukovy symfonie Asrael.
Francouzský flétnista J. P. Rampal, který nadchl pražské posluchače na letošním Pražském jaru, přijede v říjnu opět do Prahy, aby pro nás natočil některé skladby starých českých mistrů Bendy, Stamice a Richtra.
Vynikající francouzská klavíristka Germaine Leroux natočila v Paříži pro čs. Gramofonové závody serii skladeb Mozarta, Schuberta, Schumanna, Debussyho a Ravela.
Na standardních deskách vyšla balkonová scéna z Rostandovy hry Cyrano z Bergeracu s národním umělcem Zdeňkem Štěpánkem v titulní roli.
Ivan Kowaciuk, koncertní mistr Státního filmového orchestru, začal pro čs. Gramofonové závody natáčet všech 24 houslových capricií N. Paganiniho.
Znáte už nejkrásnější operní snímek poslední doby? Je to arie Luisy ze stejnojmenné Charpentierovy opery s M. Šubrtovou. Vyšel na velké standardní desce.

PŘÍRODA
PRAŽSKÁ ZOOLOGICKÁ ZAHRADA, Praha­‑Troja
Podzimní měsíce, kdy hlavní sezona zoologické zahrady již skončila, a velké návaly polevily, jsou pro Pražany zvláště vhodnou dobou k návštěvě zahrady. V té době mají návštěvníci mnohem lepší možnost podrobně si vystavovaná zvířata prohlédnout a pozorovat jejich zvyky a život. Z novinek zmíníme se především o mladém lvíčeti, které bylo pražské zoologické zahradě věnováno mladými pionýry, kteří je dostali od pionýrů Německé demokratické republiky za své návštěvy v zoologické zahradě lipské. Je to krotká malá lvice, která dostala jméno po svém rodišti Lipsia. Čínští luskouni, kteří byli do Prahy před časem zasláni letecky přímo z Pekingu, velmi dobře prospívají. Luskoun je savec, jehož tělo je pokryti šupinami. Patří mezi nejchoulostivější chovance zoologických zahrad a Praha je dnes, snad mimo zahradu pekingskou, jedinou zahradou, která tuto vzácnost chová.
V říjnu dojde do Prahy ze Sovětského svazu trio losů, kteří obohatí naši sbírku vzácných jelenů. Dále očekáváme samce velké antilopy losí, který vhodně doplní naše dvě již aklimatisované samice. Z ostrova Kuby ve Střední Americe je očekáván transport červených plameňáků a několika jiných exotických ptáků.

Vydal Městský dům osvěty ÚNV hl. m. Prahy. Redakce a administrace v Praze 1, U Obecního domu 2.
Vytiskly Středočeské tiskárny, závod 04. Cena 2 Kčs. Předplatné na rok 1955 Kčs 24,-.