Za židovskými synagogami po pražském Josefově

Kam s Vojtěchem Kašparem za památkami donedávna ukrytými v zemi
Za židovskými synagogami po pražském Josefově

Minule jsme stručně nastínili počátky osídlení pražského Židovského Města, které bylo na přelomu 19. a 20. století prakticky zlikvidováno v průběhu asanace této části Starého Města pražského a podrobněji jsme se zabývali dodnes dochovanou stavbou Pinkasovy synagogy s unikátním objevem rituální lázně – mikve. Pod stávajícími ulicemi i činžovními domy Josefova však můžeme dodnes odkrýt pozůstatky dalších historických staveb. Dnes se zaměříme na další zaniklé synagogy pražského Židovského Města.

Prostor Židovského města, na konci 13. století označovaný písemnými prameny „vicus Judeorum“ či později „platea Judeorum“, byl přístupný pěti branami a dvěma fortnami. Na konci 14. století je v Praze doloženo šedesát pět domů obývaných Židy, z nichž bohužel drtivá většina zanikla beze stopy, byť jsou jejich pozůstatky dodnes nacházeny po stávající uliční sítí i sklepy činžovních domů. Kompletní asanaci Josefova uniklo pouze několik staveb, například Židovská radnice či synagogy Staronová, Pinkasova, Maiselova, Klausova, Vysoká a Španělská a rovněž i židovský hřbitov.
Důležité poznatky k historickému vývoji této části města přinesly archeologické výzkumy realizované ve třech doposud stojících synagogách a jedné synagoze zbořené. Především výzkum ve Staronové synagoze v roce 1998 prokázal existenci staršího osídlení z druhé poloviny 11. a průběhu 12. století, které je možno jednoznačně spojovat s židovským etnikem. Na východní straně synagogy se podařilo odkrýt starší zdivo a pod jižním přístavkem torzo větší dřevěné kůlové konstrukce shodné orientace. Jedna z rozměrných sloupových jam obsahovala stříbrný denár ražený za vlády knížete Břetislava v letech 1092 až 1100. Odkrytá část stavby může představovat pozůstatek starší dřevěné synagogy, která předcházela výstavbě dvoulodní synagogy založené v sedmdesátých či osmdesátých letech 13. století. S gotickou stavbou souvisí i mělký výkop pod svatostánkem (aron ha­‑kodeš), který obsahoval odlomenou pozlacenou stříbrnou nožičku chanukového devítiramenného svícnu.
Zaniklá Stará synagoga byla postavena v průběhu 12. či na počátku 13. století a byla nahrazena novostavbou Španělské synagogy v roce 1868. Jednalo se o rozměrnou podélnou stavbu se dvěma přístavky (předsíň a ženská loď). Půdorys dnešního objektu koresponduje s půdorysem starší renesanční synagogy a je pravděpodobné, že se pod stávající stavbou dochovaly pozůstatky románské synagogy, která by patřila k největším románským synagogám ve střední Evropě. Nevelký archeologický výzkum realizovaný v roce 1997 ve východní části Španělské synagogy zachytil pod dvoumetrovou vrstvou navážek několik blíže neinterpretovatelných, nedatovatelných a navzájem kolmých opukových zdiv.
Asanací zcela zanikla Nová (Wechslerova podle rodiny, která stavbu založila v prvních desetiletích 17. století) synagoga na jižní straně Josefovské třídy (dnes Široké), hlavní ulice židovského ghetta. Její renesanční stavba byla v roce 1682 po požáru obnovena a po dalším požáru v roce 1754 byla upravena do pozdně barokní podoby. V roce 2011 byla v průběhu archeologického výzkumu v ústí Široké ulice do Pařížské při rekonstrukci vodovodní přípojky odkryta v hloubce 1,1 metru dvorní jižní obvodová zeď synagogy a další relikty se nacházejí pod podlahami rohového domu č. p. 119. Synagoga podlehla asanaci v roce 1898 a zanikla rovněž židovská rituální lázeň – mikve, která se nacházela v sousedním domě.
Podobu další ze synagog, tzv. Cikánovy, známe dobře z plánové dokumentace a mladších vyobrazení. Tato raně barokní stavba měla staršího předchůdce a byla postavena před rokem 1613 Goldou a Salkindem Zigeinerovými. Zde archeologický výzkum doposud neproběhl, ale pozůstatky stavebních konstrukcí synagogy se nacházejí pod sklepy objektů č. p. 131 a 132 v Bílkově ulici. Synagoga byla zbořena v roce 1906.
Severněji od Cikánovy synagogy (severovýchodně od křižovatky Pařížské a Bílkovy ulice) se nacházela Velkodvorská synagoga vybudovaná Jakubem Baševim krátce po roce 1627. Ta byla zbořena v průběhu asanace v roce 1906, ale její základy se dochovaly s ohledem na navyšování terénu v tomto místě poblíž řeky před výstavbou činžovních domů. K její likvidaci bez podrobnější dokumentace došlo v letech 1968 až 1974 při výstavbě podzemních garáží pod náměstíčkem při hotelu Intercontinental.
Mgr. Vojtěch Kašpar, Archaia Praha z.ú.