Nikol Kouklová a Karel Heřmánek ml.

Rozhovor s Nikol Kouklovou
Česká herečka Nikol Kouklová (*1990) vystudovala gymnázium, Pražskou konzervatoř a herectví na DAMU. Absolvovala stáž na prestižní americké herecké škole a věnuje se též tanci. Účinkovala v televizních seriálech Comeback a Ordinace v růžové zahradě, herecké zkušenosti nasbírala i na prknech několika pražských divadel, včetně Národního.

V divadle i filmu máte za sebou už docela bohatou zkušenost, sníte o nějaké speciální příležitosti či roli?
Považuji se spíše za divadelní, než filmovou herečku, i když mě natáčení opravdu moc baví. Takových zkušeností před kamerou zase nemám. Za každou příležitost jsem ale opravdu vděčná. Před měsícem jsem stála na place s Madsem Mikkelsenem a to jsem si říkala, že by se mnou opravdu měnil z fleku každý kolega. Ráda bych si střihla nějakou hezkou charakterní filmovou roli.

Pracujete jako PR pro Divadlo Bez zábradlí, daří se Vám lákat diváky na vaše představení?
Lákat diváky je hezké spojení… to mě ještě nenapadlo. Naše potenciální diváky se snažím oslovovat na nejrůznějších platformách a různými způsoby. Každý preferuje něco jiného a já si zkrátka myslím, že opravdu máme co nabídnout. To potom jde ta propagace od ruky. Náš repertoár obsahuje tituly jak pro náročnější publikum, tak pro fanoušky muzikálu, nebo pohádky pro dětské publikum.
S Karlem Heřmánkem mladším tvoříte manželský pár již několik let, funguje vám to?
V té první části otázky jste v podstatě odpověděla na tu část druhou… Jsme spolu již dvanáct let, tak už jsme prošli opravdu ledasčím. Troufám si tvrdit, že Karel je ten pravý.

a Karlem Heřmánkem
Český herec Karel Heřmánek ml. (*1989) pochází ze slavné herecké rodiny. Absolvoval DAMU a semestrální studium na americké škole The Lee Strasberg Theatre and Film Institute v New Yorku. Kromě vedení Divadla Bez zábradlí se stále věnuje herectví a dabingu.

Od roku 2021 vedete s bratrem Josefem Divadlo Bez zábradlí, které založili vaši rodiče. Jak se Vám to, v této složité době pro kulturu, daří?
Nechci nic zakřiknout, ale po těch složitých dvou letech, které ovládla pandemie covidu, se situace mírně zlepšila. Netroufám si ještě vyvozovat závěry z krize, kterou máme před sebou, ale diváci se pomaloučku do divadelních sálů vracejí. V zimě se k nám mohou přijít zahřát na nově připravovanou komedii s ironickým názvem Okupace. Jedná se o adaptaci stejnojmenného filmu, která nabídne příběh divadelní zkoušky na oblastním divadle za dob hluboké totality, nikoliv satiru na současnou politickou situaci.

Sám jste stále aktivním hercem, účinkujete v několika hrách ve vašem divadle. Je to pro Vás svým způsobem relaxace od řízení divadla?
Bohužel musím říci, že ano. Dávám za pravdu tomu, kdo kdysi prohlásil, že komunikace a práce s lidmi je opravdu přetěžká věc. Občas je to doslova o nervy a takový výkon Kabaretiéra nebo Básníka v Iliadě je proti tomu slabý odvar (smích). Na druhou stranu je přínosné vidět do divadelního provozu. To si potom člověk o to více váží, že někam jinam přijde „pouze jako herec“.

Jak zásadní byla pro vaši hereckou kariéru role ve filmu Zločin v Polné?
Když se ohlížím zpět, tak velmi. Do dneška mě potkávají lidé a na roli Leopolda Hilsnera vzpomínají. Mě bylo tehdy dvacet pět let, měl jsem krátce po DAMU, toto byla má největší filmová příležitost. Tak pevně doufám, že ne poslední (smích).
Děkuji za milý a zajímavý rozhovor a přeji do dalších let mnoho úspěchů v pracovním i osobním životě.

Alice Braborcová