Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
6. listopadu 1872 (150 let)
Nejvýraznějším a originálním umělcem období secese u nás byl František Bílek. Pozdější sochař, grafik, architekt a autor užitého umění se narodil 6. listopadu 1872 v Chýnově u Tábora.
Vyrůstal v prostředí ortodoxní katolické rodiny a již v útlém věku zažíval první mystická zjevení a vizionářské sny, které si pamatoval i po mnoha letech. Jako umělec byl později známý coby náboženský myslitel a mystik, který ve svém díle spojoval křesťanskou a orientální víru. Během studií na pražské Akademii výtvarných umění mu byla zjištěna částečná barvoslepost, a tak byl nucen přestoupit na Uměleckoprůmyslovou školu, obor sochařství. Získal stipendium od mecenáše Vojtěcha Lanny ke studiu v Paříži, roku 1891 odjel s malířkou Zdenkou Braunerovou do Francie a přihlásil se na soukromá studia na Akademii Colarossi. V pařížském bohémském prostředí se ale necítil dobře. Trpěl samotou, jazykovou bariérou a nedostatkem financí. Školu opustil a najal si malý ateliér, ve kterém vytvořil svá první samostatná díla, která patří k jeho stěžejním: Golgota – Hora lebek (Kalvárie) a Orba je naší viny trest. Jeho práce byly v Praze přijaty s negativním ohlasem a zklamaný Bílek se vrátil do Chýnova k rodičům. V roce 1902 se oženil a natrvalo přesídlil do Prahy. Postavil a navrhl si vlastní vilu na Hradčanech, která mu sloužila i jako ateliér a galerie. Tu v roce 1963 věnovala Bílkova manželka Berta hlavnímu městu Praze a nyní je zde umístěna stálá expozice jeho děl. František Bílek zemřel 13. října 1941 v Chýnově, kde byl také pochován.
Alice Braborcová, foto © Wikimedia Commons
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2024 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
