Vlastimil Vondruška

PhDr. Vlastimil Vondruška, kandidát věd, je skutečně „Ille, qui narrat fabulas“, ten, co vypráví příběhy. Absolvent Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, obor historie a etnografie získal vědeckou aspiranturu na ČSAV. Poté pracoval v Národním muzeu v Praze, kde vzniklo jeho 50 vědeckých studií i první povídky. Po roce 1990 založil sklárnu na výrobu replik historického skla a vrátil se k psaní beletrie, aby v roce 2007 odešel definitivně na spisovatelskou volnou nohu.

Vydal 50 historických románů a detektivek, řadu knih pro děti a s manželkou 20 populárně­‑naučných publikací o historii. Prodal více jak 1,6 milionů tištěných knih, 50 tisíc audioknih a je nejčastěji vypůjčovaným autorem v našich knihovnách. V roce 2017 získal státní vyznamenání za literaturu z rukou prezidenta republiky.

Zatím Vaší poslední historickou beletrií je první díl Lucemburské epopeje – Král cizinec (1309–1333)?
Ano, při pohledu na pulty knihkupectví je to tak.

Jak se bude jmenovat další díl?
Další díl Lucemburské epopeje se bude jmenovat Kralevic Karel (1334–1347). Bude popisovat složité období, kdy se mladý Karel snažil vládnout jinak, než si přál jeho královský otec Jan. To samozřejmě vedlo ke konfliktům, ale pro Karla to byla „škola života“. Rozhodně zajímavá bude i paralelní linie, která vypráví osudy pánů z Landštejna.

Jaká další překvapení pro čtenáře chystá Vaše tvůrčí vitalita?
Doba mezi napsáním knihy a jejím uvedením na trh je relativně dlouhá. Takže jsem v mezidobí (Lucemburské epopeje – Král cizinec, pozn. autora), napsal další titul. Jde o příběh renesančního písaře Jiřího Adama z Dobronína, který se pod názvem Zásnubní prsten objeví na knihkupeckých pultech v březnu.

Husitská epopej přinesla zajímavý pohled na dobu dnes tolik budící vášně. Co si myslíte o filmu Petra Jákla Jan Žižka (2022)?
Každá revoluční událost, která znamenala změnu společenského nebo politického systému, bořila starou víru a přinášela novou, chudí bohatli a bohatí chudli, má tu „smůlu“, že se jejího výkladu chopí každý, kdo se chce politicky, vědecky či mediálně zviditelnit. A vnáší do ní svůj pohled bez ohledu na realitu doby. Husitství má navíc punc protiněmeckého hnutí. Právě proto v Husitské epopeji popisuji události 15. století jak očima kališníka, tak jeho bratrance katolíka. Neboť nic není černobílé, to platilo kdysi a platí i dnes. Pokud zmiňujeme film Jan Žižka, je to pohled jeho autora a respektuji to. Žádné umělecké dílo není totiž vědecké pojednání, a tak bychom se na něj měli dívat.

Anděl smrti, třicátý jubilejní historický detektivní román s Oldřichem z Chlumu byl úspěšný?
Podle zájmu čtenářů rozhodně. Oldřich z Chlumu je dnes v českém literárním světě fenoménem, ať se to někomu líbí či nikoli. Je to hrdina klasického, nebo chcete­‑li tradičního střihu, který nemá nic společného s modernistickými uměleckými trendy. Jeho příběhy ctí původní smysl umění, tedy dávat lidem naději a víru v to, že náš život, navzdory všem strázním a bolestem, je krásný a stojí za to ho žít. Hrdinové by měli hájit pravdu, spravedlnost a mělo by jim záležet na osudech prostého lidu. Příběhy Oldřicha z Chlumu nejsou klasickou detektivkou, jsou to dobrodružné příběhy zasazené do koloritu středověkého života. A protože jsem historik, snažím se, aby byl ten kolorit co nejvěrnější, ale současně barvitý a pochopitelný.

Neviditelní, sci­‑fi z roku 2068, tedy 40 let po Velkém resetu, popisujete společnost orwellovskou, ideální či nevyhnutelnou?
Romány z budoucnosti mají to privilegium, že je nelze hodnotit jako možné či nemožné. Je to jen literární vize, v případě Neviditelných klasická dystopie. Tak se označuje forma díla, které popisuje opak utopie, tedy fiktivní společnost, která se vydala špatným směrem. Věřím, že nás nic takového nepotká.

Jaké odezvy u mocných tohoto světa se dostává Vašim necenzurovaným světským postilám?
Neznám se s nikým mocným tohoto světa. Netuším tedy, zda si mé knihy kupují, zda je vůbec znají a čtou. Doufám však, že někteří ano. A s odezvou to bude asi stejné, jako v celé naší společnosti. Vlastně celá Evropa je v hodnocení vývoje společnosti rozdělená, bez nároku na exaktní přesnost se předpokládá půl na půl. Je to ostatně vidět i v našich volbách a ve výzkumech veřejného mínění. Takže věřím, že i mezi mocnými se najdou ti, kterým se mé světské postily líbí.

Divná doba si žádá drobné radosti, pro potěchu ducha. Jaké jsou ty Vaše?
Spokojený rodinný život, manželka, se kterou se máme rádi a rozumíme si, zahrada, dobré knihy a že ráno ještě dokážu vstát z lůžka. A také to, že má tvůrčí fantazie pracuje na plné obrátky, stále se učím a studuji a práce mě pořád naplňuje a baví.

Vlastimil Vondruška získal řadu literárních ocenění jako je cena IBBY, UČS, cenu čtenářů nakladatelství MOBA nebo čestné ocenění Menzy. Jeho román Husitská epopej získal v roce 2015 titul Bestseller roku. Stále vystupuje v knihovnách, stejně jako ve svém divadelním představení
Vínem proti pohanství aneb Staročeský Dekameron. Věnuje se publicistice, za což obdržel Krameriovu cenu  udělovanou Asociací nezávislých médií.

Je mi velkou ctí poděkovat Vlastimilu Vondruškovi za odpovědi na mé otázky, ale především za jeho dar zaujmout naší historií. V jeho knihách, které způsobují závislost, nabízí všem cestu k poznání a na pozadí historických událostí nabádá v časech přítomných, abychom neopakovali chyby našich předků z časů minulých. Děkuji.

„Hotový mám už i prémiový titul Zapomenutý zločin, který vyjde ve druhém čtvrtletí. Bude to „lahůdka“, protože v tomhle příběhu se Jiří Adam z Dobronína potká přes propast téměř tří staletí s jiným mým literárním hrdinou, s Oldřichem z Chlumu.“

Luděk Sládek