Zřícenina Nového hradu u Kunratic

Kam s Vojtěchem Kašparem za památkami donedávna ukrytými v zemi
Zřícenina Nového hradu u Kunratic

Na okraji Prahy v Kunratickém lese nalezneme pozůstatky zaniklého gotického hradu, jehož velmi krátká historie je spojena především s osobou českého krále a římského císaře Václava IV. (1361–1419). Jestliže minule jsme se věnovali spektakulárním pozůstatkům obléhacího tábora v předpolí tohoto objektu, dnes zaměříme pozornost na vlastní hrad, který se nachází na samotném konci protáhlé ostrožny v meandru Kunratického potoka.

Hradní areál poměrně dlouhou dobu chátral a postupně jej začal pohlcovat les, pozůstatkům hradních staveb rovněž nepříliš svědčí každoroční trasování běhu Velké kunratické přes hradní areál. Současná podoba areálu je výsledkem opravy a obnovy zříceniny v letech 2012 až 2013, kdy byla postavena lávka přes hradní příkop a instalovány nové informační panely.

Hrad zaujal vyvýšené místo na konci dlouhého ostrohu, který na třech stranách obtéká Kunratický potok. Z východu vedla jediná přístupová cesta od Chodova v ose ostrožny, která byla před hradem přeťata do skály vylámaným příkopem. Přes tento příkop bezpochyby vedl most, po jehož překonání se návštěvník rovnou ocitnul ve vlastním jádře hradu. Jako hrad královský totiž tento hrad postrádal nezbytné hospodářské zázemí v podobě předhradí, kterými byly vybaveny především hrady šlechtické.
Hradní jádro mělo nepravidelný pětiboký půdorys, do něhož se vstupovalo od východu přes most první bránou. Proti návštěvníkovi zde vybíhala ostrá hrana nároží, jakýsi břit, kterým byla opatřena nepodsklepená palácová stavba, která snad mohla být věží. Komunikace dále pokračovala podél severní obvodové zdi hradu širokým parkánem podél severní obvodové zdi velkého podsklepeného paláce až k druhé hradní bráně. U ní se cesta ostře lomila jižním směrem a skrz úzký a dodnes dobře dochovaný vyzděný příkop bylo možno vstoupit do hradního jádra. Vyzděný příkop byl původně překlenutý mostem kolébkové konstrukce.
Vlastní hradní nádvoří obklopovaly ze všech stran budovy, ale do dnešních dnů se nám bohužel dochoval prakticky pouze hlavní velký obdélný palác, který vymezoval hradní nádvoří od severu. Tento palác, respektive jeho do skály vylámaný klenutý sklep, přístupný po šíjovém schodišti z hradního nádvoří, je dodnes nejmarkantnějším pozůstatkem hradního areálu.
Stavba Nového hradu u Kunratic, patřícímu mezi nepočetné středověké hradní stavby z území Prahy, byla iniciována již zmíněným Václavem IV., který se ve zdejších lesích chtěl věnovat lovu, meditaci a především užívat klidu od vladařských povinností. K položení základního kamene zřejmě došlo v roce 1411 a hrad byl nazýván v dobových pramenech „Novum Castrum prope Cunratitz“. Dochovány máme rovněž stavební smlouvy mezi panovníkem a dodavateli stavby, obsahující rovněž informace o tom, že stavba probíhala velmi rychle. Panovník zde totiž již na počátku října roku 1412 vydal první dokument a na sklonku svého života se do zdí zdejšího hradu uchyloval čím dál tím častěji. Strategická blízkost sídelního města a snaha Václava IV. utíkat do klidu zdejších lesů měla za důsledek, že Nový hrad u Kunratic se skutečně stal klíčovým sídlem tohoto panovníka, který zde rovněž 16. srpna 1419 zemřel.
Na počátku husitských válek byl hrad opěrným bodem katolické strany krále Zikmunda. Proto, jak jsme si ukázali v minulém čísle, byl na přelomu let 1420 a 1421 obležen, dobyt a pobořen. Jeho pozůstatky především v jižní části areálu jsou těžce poškozeny či zcela odstraněny novověkými lomy na kámen a nadzemní části hradního areálu byly na přelomu 19. a 20. století pobořeny mysliveckými sdruženími, jelikož zdejší romantické zříceniny se staly cílem výletů pražské honorace, která zde při svých piknicích plašila zdejší zvěř. Na konci dvacátých let 20. století zpustlý hrad získává město Praha, které zde v letech 1928 až 1929 nechalo realizovat archeologický výzkum pod vedením Libuše Jansové. Výzkum prozkoumal především dodnes patrný velký podsklepený severní palác a druhou bránu s vyzděným příkopem. Kromě vlastních reliktů hradu si můžeme v Lapidáriu Národního muzea prohlédnout půvabnou zdobeně profilovanou kamennou krbovou římsu, která bezpochyby dokládá vysoký umělecký standard této mimořádné historické památky.

„Datování archeologických nálezů velmi často pomáhají katastrofické události či výjimečné situace spojené se zkoumaným objektem. Pokud například na základě písemných pramenů víme, že hrad shořel v konkrétní den, je zcela jasné, že předměty nalezené v požářišti tohoto objektu odpovídají tomuto datu. Podobně je zcela zřejmé, že všechny nálezy z prostoru Nového hradu u Kunratic můžeme datovat do rozpětí let 1411 až 1421, tedy na jedno desetiletí.“

Mgr. Vojtěch Kašpar, Archaia Praha z.ú.