Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
5. května 1868 (155 let)
Položení základních kamenů k Národnímu divadlu v Praze je považováno za největší slavnost českého národa 19. století. Památného dne 16. května 1868 se jí účastnilo asi 150 tisíc lidí.
Brzo ráno se u karlínské Invalidovny seřadil mohutný průvod, který prošel Prahou až k nábřeží Vltavy, kde byl uprostřed staveniště pod ozdobným baldachýnem připraven velký žulový kvádr. Na ten poklepávali významní představitelé českého národního života, mezi jinými Bedřich Smetana, František Palacký nebo Karel Sladkovský. Nebyl to ovšem onen bájný kámen z hory Říp, ale z Louňovic nedaleko Říčan. Je to tak trochu zmatek. Základní kameny Národního divadla jsou vlastně tři a k nim se přidalo mnoho dalších. Zaznamenáno jich je celkem 21. Jako číslo jedna je zapsán kámen z památné moravské hory Radhošť s nápisem „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“, který dorazil do Prahy jako první již 5. května 1868. Číslo dvě je čedičový kámen z Řípu, který byl zazděn společně s číslem jedna jako „česko‑moravské podloží“ vlastního základního kamene číslo tři z Louňovic. K nim přibyly další kameny z Čech a Moravy, namátkou z pražského Vítkova, Vyšehradu, Blaníku, Domažlic, Chrastě u Chrudimi, Boubína, Svatoboru, Trocnova, Svatého Hostýna nebo Helfštýna. Všechny jsou k vidění v podzemí divadla, šest metrů pod hladinou Vltavy. Doplněny jsou bílou mramorovou deskou od krajanů z Chicaga s nápisem „Co krev spojí, moře nerozdvojí“.
-alba-, foto © Wikimedia Commons
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2024 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
