Historie dávných Čimic skrytá mezi paneláky

Kam s Vojtěchem Kašparem za památkami donedávna ukrytými v zemi
Historie dávných Čimic skrytá mezi paneláky
Většina pražských městských částí v sobě skrývá historická jádra minimálně středověkého původu. Mezi takové patří i Čimice na severním okraji pražské aglomerace, které jsou od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 20. století známé především jako neutěšené sídliště. Při jeho výstavbě však došlo k převratným nálezům, které jejich historii posunuly hluboko před první písemnou zmínku z roku 1328.

„Pozůstatky tvrze byly po archeologickém výzkumu zpětně zasypány. Vzniklo tím mírně vyvýšené návrší, které nalezneme v parku mezi nákupním centrem Draháň a Čimickým rybníkem. Tvrziště je zapsanou kulturní a archeologickou památkou.“

Čimice a podobně většina dnešních městských částí byly součástí hospodářského zázemí pražské středověké sídelní aglomerace, které je možno chápat jako kruh o poloměru okolo 11 kilometrů. Tato vzdálenost představovala dostupnost funkčního tržního organismu v rámci jednodenní cesty (tam i zpět) závislou na geomorfologii terénu a komunikační síti. Přestože ves vstupuje do písemných pramenů až na počátku 14. století, archeologické výzkumy dokládají sídlištní aktivity hluboko do zemědělského pravěku a raného středověku.
Když byly Čimice v roce 1960 připojeny ku Praze, jednalo se o typickou agrární příměstskou obec s několika staveními obkružujícími nevelkou oválnou náves na hlavní komunikaci směřující do blízké Troje. Vše se změnilo v polovině sedmdesátých let 20. století, kdy většina historické zástavby podlehla výstavbě sídliště a jeho infrastruktury. Potenciál zdejší lokality již odhalili povrchovými průzkumy a sběrem archeologického materiálu na polích jižně od Čimického rybníka archeologové Muzea hlavního města Prahy Norbert Mašek a Miroslav Slabina. V roce 1975 výzkumy zahájila Irena Pavlů a následovaly početné záchranné akce vedené Václavem Humlem z téže instituce v letech 1975 až 1983.
Plocha jižně od rybníka byla intenzivně osídlena již v pravěku, což dokládají nálezy z mladší doby římské či z období stěhování národů, ale mimořádně zajímavé je především kontinuální raně středověké osídlení, jehož vývoj v čase a prostoru představuje mimořádně zajímavou sondu do téměř sedmisetletého historického vývoje této obce.
Nejstarší středověké sídliště se nacházelo jihovýchodně od rybníka (plocha 2), kde byly odkryty dvě mělce zahloubené chaty vybavené otopným zařízením a zásobní jámy s keramikou pražského typu (přelom 5. a 6. století). Na ploše 2 pokračovalo osídlení v období starohradištním (polovina 7. až konec 8. století) i středohradištním (9. až první polovina 10. století). V mladohradištním období (druhá polovina 10. až první polovina 12. století) se osídlení přesunulo přibližně 130 metrů k západu, kde byly na nepříliš skloněném jižním svahu nad rybníkem (plocha 3) odkryty úseky mělkých příkopů indikujících ohrazení sídelního prostoru. Přibližně 50 metrů západním směrem potom došlo k odkryvu pozůstatků zahloubeného objektu – tzv. zemnice se stopami ohniště na podlaze.
Na severním okraji rybníka byl výzkumem prozkoumán areál středověké tvrze opevněné příkopem s palisádovým plotem. Vstup vedl přes příkop od severu po mostě a hlavní obytná (patrně věžovitá a mírně zahloubená) stavba o rozměrech 6,8 x 4,4 metru stála v jižní části opevněného areálu. Na opevněné ploše bylo odkryto větší množství dalších menších staveb. Severně od tvrze se nacházel rozsáhlý areál obdélného hospodářského dvora.

U jihovýchodního rohu nákupního střediska Draháň se nachází barokní kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého z druhé poloviny 18. století. Přenesena sem byla při rozšiřování komunikace z prostoru návrší v místě bývalé návsi.

Tvrz vznikla někdy okolo poloviny 13. století, ale největším překvapením byl nález kamenného románského kvádříkového domu, který výstavbě tvrze předcházel. Podobné objekty známe z průběhu druhé poloviny 12. a první poloviny 13. století prakticky výhradně z historického jádra Prahy a jeho přítomnost v Čimicích patrně souvisí s příslušností této obce ke svatovítské kapitule, tedy vyššímu sociálnímu prostředí. Kapitulní urbář z počátku 15. století v Čimicích zmiňuje proboštův dvůr (curia), vinici, rybník a jednoho člověka, patrně správce dvora. Mladší tvrz utrpěla škody v průběhu husitských válek a byla následně v první polovině 16. století obnovena. První písemné zmínky o její existenci pocházejí až z 16. století (1524, 1551) a k jejímu definitivnímu zániku došlo až v průběhu třicetileté války v polovině 17. století, když poslední zmínku o její existenci nacházíme v pramenech k roku 1609.

Mgr. Vojtěch Kašpar, Archaia Praha z.ú.