Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
16. srpna 1853 (170 let)
Ilegální spolek českých a německých radikálních demokratů svolal schůzi Pražanů do Svatováclavských lázní u Karlova náměstí. Cílem byla petice císaři s požadavky jazykovými a státoprávními.
Konečné znění petice zajistil Svatováclavský, později Národní výbor. Císař Ferdinand V. Dobrotivý odpověděl kabinetním listem 8. 4. 1848 a hodně toho v něm nasliboval. V březnu vznikly české ozbrojené sbory, národní garda a sbor Svornost. V červnu Praha hostila Slovanský sjezd (2.–12. 6. 1848) na Střeleckém ostrově s cílem utvořit spolek slovanských národů utopistickou myšlenkou Panslavismu (společného státu všech Slovanů). Jednání skončilo předčasně, když 12. 6. 1848 gen. Windischgrätz na Koňském trhu napadl vojskem manifestační mši bratření. V reakci na to vznikly národní gardy, které šest dní vzdorovaly vojenské přesile, dělostřeleckému bombardování, Praha hořela. Revoluce byla brutálně potlačena a 17. 6. Praha kapitulovala. Zaveden byl stav obležení pro Prahu a okolí, zatýkáni a stíháni byli revolucionáři, zrušen byl Národní výbor a rozpuštěn sbor Svornost. Ferdinand vzít císařské slovo zpět nemohl, vzdal se tedy trůnu a 2. 12. 1848 byl korunován František Josef I. Ten byl jiný, 7. 3. 1849 nechal vojensky rozpustit říšský sněm, vydal novou ústavu, kde země Koruny české podřídil císařské koruně. To byl konec českého radikalismu. Nad Prahou a okolím byl ukončen stav obležení až 16. srpna 1853, radikálové byli pozatýkáni a byla zavedena tuhá cenzura.
Alois Rula, foto © Wikimedia Commons
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2024 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
