Brána sv. Valentina

Kam s Vojtěchem Kašparem za památkami donedávna ukrytými v zemi
Brána sv. Valentina v domě Na Kocandě v Křižovnické ulici
Když byla v roce 2016 zahájena rekonstrukce dlouho chátrajícího domu Na Kocandě č. p. 71 na roku Křižovnické a Kaprovy ulice, byla do archeologického výzkumu v suterénu objektu vkládána velká očekávání související s možností nálezu opevnění Starého Města pražského z doby před polovinou 13. století, které tímto místem dle dosavadních poznatků mělo probíhat. Vlastní výsledky výzkumu však naše naděje nejen naplnily, ale překonaly i ty nejbujnější představy o dochování této unikátní památky.

„Unikátní nález pozůstatků hradebních zdí a brány z poloviny 13. století byl po svém objevu navržen na cenu Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro v kategorii Objev roku.“

Středověké město si těžko představíme bez věnce opevnění, ostatně samo vybudování opevnění, společně se zakládací listinou, bylo samotnou definicí města. Praha byla v tomto případě trochu výjimkou. Měst zde bylo několik a především dlouhý kontinuální vývoj sídelních aktivit definoval pražskou kotlinu jako rozsáhlou předlokační (před vysazením města) aglomeraci s nakupením velkého množství sídel, vsí, dvorů, dvorců a hradů se specializovanými areály obchodníků, řemeslníků i agrárníků. Středověká transfomace však tlačila na stabilizaci městského organismu a tak v průběhu první poloviny 13. století došlo za Václava I. k výstavbě staroměstského opevnění ve dvou etapách. Ve třicátých letech byl postaven oblouk opevnění od Vltavy přibližně v trase dnešních ulic Národní, 28. října, Na Příkopě a Revoluční. Hradební okruh lemující vltavský břeh potom byl dokončen roku 1253.
Opevnění bylo tvořeno 14 až 20 metrů širokým a 5 až 9 metrů hlubokým příkopem a za ním parkánovou zdí vysokou okolo 2 metrů. Za 11 až 18 metrů širokým parkánem se nacházela hlavní hradební zeď o šířce okolo 2 metrů, která dosahovala výšky až 9 metrů. Opevnění zpevňovalo minimálně 16 pravidelně rozmístěných věží. Opevnění podél Vltavy, která představovala již sama o sobě dostatečnou překážku, postrádalo zmíněné věže i parkán a hlavní fortifikační úlohu nesla hlavní hradba.
Zdejší prostor dramaticky proměnila pražská asanace na přelomu 19. a 20. století, která zásadně změnila půdorysnou i nivelační úroveň. Zde byl postaven již v letech 1885 až 1886 dům Na Kocandě podle projektu stavitele i majitele Václava Sigmunda jako nájemní ve stylu manýristické novorenesance. Stavba částečně zasáhla do původního dvora u nedalekého a dnes zaniklého románského kostela sv. Valentina se starším pohřebištěm. Název domu odkazuje na kupecké krámy – kotce a před bránou sv. Valentina byl trh na len a pazdeří (z dřevité dužiny ze stonků rostlin byla získávána textilní vlákna). Výroba této vysoce hořlavé komodity proto byla z pochopitelných důvodů vykázána za městské hradby.
Při rekonstrukci objektu č. p. 71 byly prohlubovány stávající suterény a záchranný archeologický výzkum širokého kolektivu autorů pod vedením Petra Starce z Muzea města Prahy zachytil téměř 26 metrů dlouhý průběh hradby Starého Města z břidlic a křemenců a pozůstatky brány sv. Valentina. Hradba byla místy dochována až do výšky 2 metrů. První fázi brány představoval pouze prostý vraty uzavíratelný průchod o šířce 2,55 metru a dochoval se rovněž dubový dřevěný práh skácený podle dendrochronologického datování v roce 1239. Mladší portál brány (stojky a patka) byl rozšířen na 3,6 metru a byl vyzděn z opracovaných pískovcových bloků pocházejících zřejmě z lomů na Petříně. Vozovka byla vyskládána z říčních valounů. Její povrch se nacházel až 5 metrů pod současnou úrovní Křižovnické ulice. Mladší fáze brány je rovněž datována dubovým prahem do šedesátých až sedmdesátých let 13. století.
Unikátní nález hradebního úseku staroměstského opevnění z první poloviny 13. století s bránou sv. Valentina byl ve větší míře zachován a náležitě konzervován a tak je dodnes možno spatřit tuto výjimečnou památku na počátky středověké Prahy. Objekt je dnes v soukromém vlastnictví, a tudíž není pravidelně zpřístupněn. Je možno jej však navštívit a shlédnout při významných dnech spojených s prezentací národního kulturního dědictví, například v rámci Dnů evropského dědictví. V průběhu vyhodnocení archeologického výzkumu vznikla i trojrozměrná animace, která je přístupná na internetu – https://youtu.be/mx8eD9Irx9w – Brána u svatého Valentina: archeologický výzkum.

Mgr. Vojtěch Kašpar, Archaia Praha z.ú