Karel Ksandr

KAM za kulturou s…
Karlem Ksandrem,
generálním ředitelem Národního technického muzea

Karel Ksandr je generální ředitel Národního technického muzea, které si letos v říjnu připomíná 10 let od dokončení expozic v rekonstruované budově na Letné. Muzeum se významně proměnilo, v hlavní budově v Praze představuje staletí technického důvtipu v 16 expozicích na 7 patrech, již 8 let vítá návštěvníky v rozsáhlém moderním Centru stavitelského dědictví v Plasích, které dále rozvíjí, a zpřístupnilo pro návštěvníky svoji velkou jedinečnou železniční sbírku 100 kolejových vozidel v Železničním depozitáři v Chomutově.

Vážení a milí příznivci muzeí a historie vědy a techniky,
právě uplynulo deset let od chvíle, kdy jsme po sedmdesáti pěti letech dokončili budovu muzea na Letné a plně ji vybavili pro muzejní účely. Moc mě těší, že díky skvělému týmu kolegů muzeum žije akcemi a výstavami, které do muzea přivádí množství návštěvníků. Daří se nám díky náročným projektům obohacovat sbírky a restaurovat významné exponáty, pracovat na vědeckých projektech i vzdělávat mládež.
Moc rád bych Vás pozval, abyste se svezli na Letenském kolotoči, i když se točí jen do konce října a pak až zase od jara. Jeho záchrana byla náročná a trvala velmi dlouho, ale radost dětí i dospělých je pro nás odměnou. Ke kolotoči mám úzký vztah, protože jsem Leteňák a o zlepšení jeho stavu jsem usiloval dvacet sedm let, z počátku z pozice v památkové péči. Jedná se o unikátní památku z konce 19. století, druhý nejstarší dochovaný podlahový kolotoč v Evropě. Cenné je, že se dochovalo stavební povolení pro umístění kolotoče na Letné v Královském městě v Praze z roku 1894, předtím po dva roky fungoval kolotoč na Vinohradech. Tam kolotoč sloužil na lidský pohon, tedy že ve sklepě se vždycky zapřeli sluhové do šikmé vzpěry točny a chodili pod točnou, byl to vlastně princip žentouru a tím kolotočem točili. Ve stavebním povolení pro umístění na Letné je krásná formulace, že „kolotoč původně byl zařízen tím způsobem, že byl poháněn tlakem obíhajícího sluhy…“ a dovětek je ten… „že pro nepohodlnost zařízení tohoto zařídí pan majitel pohyb strojní.“ A tak od roku 1894 je kolotoč poháněn elektromotorem a na tom se dodnes nic nezměnilo. Kolotoč se díky spolupráci s Prahou 7 a za podpory sponzorů i veřejnosti podařilo zrekonstruovat do skvělého funkčního stavu včetně jedinečných figur koní, které jsou potažené pravou koňskou kůží. Podařilo se přitom zachovat atmosféru z období před sto lety, kterou dotváří zvuk orchestrionu.
Je těžké vybrat, na kterou z výstav pozvat a upozornit. Největším výstavním projektem pro rok 2023 je výstava Sto let je jen začátek. Český rozhlas 1923–2023, která vznikla ve spolupráci s Českým rozhlasem ke 100. výročí od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání u nás a potrvá až do konce roku. K výstavě je i pestrý doprovodný program, takže je možné si výstavu např. užít při víkendových komentovaných prohlídkách se zkušenými rozhlasovými odborníky. Ve výstavě se podařilo propojit vystavení velkého počtu vzácných exponátů s poslechem rozmanité rozhlasové produkce vzniklé v průběhu uplynulého století. Já sám se moc těším a už předem vás chci pozvat na výstavu, kterou otevíráme v prosinci k 300. výročí úmrtí Jana Blažeje Santiniho­‑Aichela. Ve výstavě chceme dát nahlédnout do světa jeho díla a nabídnout nové podněty pro přemýšlení, čím a proč nás tento architekt už tři sta let fascinuje.
A na závěr mi dovolte vyslovit přání, aby se nám práce dařila jako dosud a dále se rozvíjela a aby si v muzeu každý návštěvník našel něco, co ho potěší. Věříme, že v roce 2028 otevřeme v areálu Masarykova nádraží nové Muzeum železnice a elektrotechniky, a víme, že jeho expozice se stanou velkým lákadlem.

Pro Pražský přehled Karel Ksandr