Najdi akci

 - 

Kalendář akcí

Monolit na Pražském hradě

Monolit na Pražském hradě

1928 (95 let)
Jedním z nepřehlédnutelných architektonických prvků třetího nádvoří Pražského hradu je 12 m vysoký sloup z leštěné žuly. Jeho historie je zajímavá i dramatická.

Na počátku bylo přání prezidenta Masaryka postavit v areálu Hradu pomník obětem první světové války a k desátému výročí vzniku Československé republiky (1928). Realizací pomníku byl pověřen slovinský architekt Josip Plečnik. Plánoval umístit ho v dolní třetině schodiště v Rajské zahradě pod okny prezidentské rezidence. Představami nešetřil: tvar jehlanovitý pylon zakončený symbolickou plastikou, na stěnách krátká oslavná báseň hrdinství padlých vojáků. Kámen­‑monolit bude vytesán v mrákotínských lomech u Telče. Návrhy Štursy i Plečnika komise zamítla, stejně jako báseň. Nakonec zvítězilo nejprostší řešení – holý kámen bez dekorací. Další problémy se objevily během transportu kamenného bloku z Mrákotína do Prahy. Na podvozku vyrobeném Škoda Plzeň pomáhali při transportu i vojáci. Nešťastnou shodou okolností se monolit zlomil. Zlomený monolit poté využil architekt Bohumil Hübschmann pro památník legionářů pod Emauzským klášterem na Novém Městě. V Mrákotíně začali tesat nový kus. I tentokrát se část odlomila, pro jistotu už v lomu. Rezignující Plečnik se rozhodl umístit druhé torzo na třetí hradní nádvoří, údajně v místech, kde bývalo slovanské kultovní místo zvané Žiži. Uvažoval umístit pod monolit betonovou kryptu s hrobem neznámého vojína, ten ale nakonec spočinul v památníku na Vítkově. Za velké slávy byl pomník vztyčen v roce 1929, v roce oslav svatováclavského milénia. Během let se objevilo několik návrhů na dodatečné dozdobení monolitu, ale nakonec zůstal takový, jaký je. Jen zlacený jehlan na jeho vrcholu byl osazen v roce 1996, v době konání výstavy Josipa Plečnika.

-lucas-, foto © redakce

Doporučujeme

Loading...