Za poklady pražské architektury

V roce 1902 byl mladý architekt a profesor Uměleckoprůmyslové školy v Praze Jan Kotěra osloven panem Františkem Trmalem. Ten byl vzděláním pedagog a ředitel ekonomické školy. Trmal si přál, aby mu Kotěra navrhl domek v tehdejším satelitu, v pražských Strašnicích.

Výtvarně zajímavá výmalba je dílem malíře Františka Fröhlicha.

Jedná se o první realizovaný projekt rodinného domu od Jana Kotěry a jednu z nejvýznamnějších tamních staveb. Stylově je řazený k secesi, ale výrazně jsou zde zastoupeny i motivy lidové architektury. Dispozičně je inspirován anglickými domy s vnitřní schodišťovou halou. Součástí objektu je též zahrada s roubenou kůlničkou a prostory pro hospodářská zvířata. Zahrada byla z budovy dříve přístupná otevřenými verandami, takže s domem vytvářela jeden celek a měla navozovat dojem venkovského bydlení. Budova je jednopatrová s výraznou střechou. Ta je na průčelí ozvláštněna arkýři, hrázděnými štíty a vikýři. Ústředním a nejpůsobivějším místem stavby je schodišťová hala s malovaným stropem. Výmalba je dílem známého malíře Františka Fröhlicha. V přízemí se nacházela kuchyně s jídelnou, salón a pokoj pro služku. V patře pak dětský pokoj a ložnice. Vnitřní zařízení domu se nedochovalo. František Trmal zde s rodinou žil osm let a v roce 1911 dům prodává manželům Wálkovým. V roce 1945 byla nad budovou vyhlášena národní správa a roku 1950 přešla do vlastnictví státu, který zde zřídil kulturní středisko. V té době byla opatřena nepůvodním červeným nátěrem. Po sametové revoluci v roce 1989 se stává majetkem Městské části Prahy 10, avšak bez oprav poměrně rychle chátrá. V letech 1998 až 2001 byla budova zrekonstruována a restaurována. Od 1. dubna 1999 je zpřístupněna veřejnosti. Dnes je v domě sídlo Společnosti Jana Kotěry a stálá expozice agentury Foibos, věnovaná tématu rodinných domů v Čechách. Pravidelně se tu také pořádají výstavy Kotěrova nábytku ze sbírek Uměleckoprůmyslového muzea a další expozice. Ze všech domů­‑muzeí v Praze je Trmalova vila z let 1902–1903 nejstarší památkou ze všech a je vynikající ukázkou série vil a domů, které Jan Kotěra navrhl začátkem 20. století. Mezi další patří například Máchova vila v Bechyni, Suchardova vila s ateliérem v Praze či Fröhlichova vila v Černošicích. Všechny jmenované vily jsou příkladem sjednocení secesního geometrického ornamentu, anglické venkovské architektury a slovanské tradice.

Petra Matznerová