Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
(140 let)
Český architekt Jan Zázvorka se narodil 21. ledna 1884 v Praze Nuslích. V letech 1901–1906 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u Jana Kotěry a do roku 1914 pracoval v jeho ateliéru.
Po vypuknutí první světové války narukoval a převážnou část války strávil jako voják v zajetí. Po návratu do Prahy pracoval v letech 1920–1926 ve firmě Záruba‑Pfeffermann, ale v roce 1926 si otevřel vlastní ateliér. Ovlivněn válečnými zážitky vytvořil dva významné pomníky – pomník bitvy u Zborova a pomník legionářů ve francouzském Terronu. V Praze navrhoval rodinné i činžovní domy, ale spíše směřoval k monumentální tvorbě. Od poloviny dvacátých let se Zázvorka úspěšně účastnil architektonických soutěží na budovu Vojenského muzea (realizace 1927–1931) a Národního památníku na Vítkově (1929–1932). V roce 1930 postavil Štefánikův dům v pražské Sokolské ulici, elektrárnu a jez v Kostelci nad Labem a roku 1931 spolu s Kamilem Roškotem projektoval budovu ministerstva vnitra v Praze na Letné. Ve spolupráci s Janem Žákem realizoval projekt nového železničního nádraží na Smíchově. Nádraží bylo postaveno v letech 1953–1956 a je stále funkční. Posledním později realizovaným projektem Jana Zázvorky byl hotel Mědínek v Kutné Hoře. Zemřel 27. 5. 1963 v Praze a pohřben byl na hřbitově v Holešovicích.
-Petram-, foto © Wikimedia Commons
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2024 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
