Najdi akci

 - 

Kalendář akcí

Život herecký je strašný – někdy vůbec ne

Život herecký je strašný – někdy vůbec ne

10. února 1854 (170 let)
„Je ztepilá, vznosné postavy, krásné tváře, a hlas její zní velmi sympaticky: k tomu je celý zjev pučící, mladistvý.“ Přestože se o herečce Marii Bittnerové takto pochvalně vyjádřil samotný Jan Neruda, tak ve své kariéře neměla na růžích ustláno.

Marie Boubínová se narodila 10. února 1854 jako nejmladší z 15 dětí na pražském předměstí – v Karlíně. Svůj herecký potenciál, který byl v rodině zakořeněn už skrze matčinu sestru a Máchovu snoubenku Lori Šomkovou, dále rozvíjela na soukromých hodinách u Otýlie Sklenářové Malé. Píle i talent ji přivedli v 19 letech na jeviště Prozatímního divadla, kde slavila, i přes veškeré intriky a faleš, profesní a také osobní úspěchy. Po roční známosti s hereckým kolegou Jiřím Bittnerem se za něj provdala. V roce 1877 však měli manželé české divadelní malosti dost a odešli k Meiningenskému divadelnímu souboru vévody Jiřího II., se kterým účinkovali také v Berlíně a Moskvě. Zde nabyli mnoha nových zkušeností, jež chtěli po návratu do Prahy v roce 1881 zužitkovat v Národním divadle. A třebaže zde Bittnerová ztvárnila Shakespearovu Julii, Ofelii či Violu, tak se na její novátorské postupy, zejména v konkurenčně nabitém dámském souboru, hledělo skrze prsty. V roce 1890 proto odešla na sezonu do Rigy. Napětí ve Zlaté kapličce však vůči ní eskalovalo dál a pro obvinění z nevlasteneckého jednání ho v roce 1893 opustila. Na jeviště první scény se posléze vrátila už jen pohostinsky v roce 1897 v pár reprízách jako Schillerova Marie Stuartovna. Svou pozornost se proto rozhodla obrátit k mateřství. Ani zde jí ale nebylo přáno. První dítě se narodilo mrtvé a tři dny po porodu druhého mrtvého dítěte umírá 2. 1. 1898 i samotná Bittnerová.

-TreBl-, foto © Wikimedia Commons

Doporučujeme

Loading...