Lenka Mazačová

Rozhovor s Lenkou Mazačovou,
ředitelkou Českého muzea stříbra v Kutné Hoře
České muzeum stříbra v Kutné Hoře řídí Mgr. Lenka Mazačová od května roku 2022 a pod jejím vedením tu vzniká jedna akce za druhou. Tou nejnovější je výstava Ve stínu pyramidy, která představí i Hereret, nejkrásnější staroegyptskou ženskou mumii v České republice. Jak dát takovou výstavu dohromady i co dalšího nabízí muzeum, které patří k nejnavštěvovanějším památkám Středočeského kraje, prozrazuje jeho ředitelka v následujícím rozhovoru.

Jak došlo k tomu, že se v Kutné Hoře objevila mumie Hereret a další vzácnosti pocházející z muzea v Moravské Třebové?
To je hezká otázka. Souvisí to s kontakty, které se mi podařilo nasbírat při realizaci dvou egyptologických výstav v kolínském muzeu, kde jsem dřív pracovala. Tehdy jsme spolupracovali s Národním muzeem – Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur, konkrétně Pavlem Onderkou. No a po mém nástupu na mém současném působišti jsme se sešli a přemýšleli, co by se hezkého dalo udělat u nás v Kutné Hoře. A protože kolega má výborné vztahy s muzei, kde se nachází nějaká egyptologie, objevila se zajímavá nabídka z Městského muzea v Moravské Třebové od kolegyně Moniky Marhounové, že by nám mohli zapůjčit svoji egyptologickou sbírku po dobu, kdy bude jejich muzeum rekonstruováno. A tak se Hereret vydala na návštěvu do Kutné Hory.

Je Hereret opravdu tak krásná, měli jste už možnost ji blíž prozkoumat?
Nejsem egyptoložka, a tak její krásu hodnotím spíš jako laik. A můžu říct, že krásná je – tedy její kartonážový obal ozdobený náboženskými výjevy, které se vztahují k posmrtnému životu. Mumie je pod ní zahalena obinadly a jako taková se samostatně, zejména z pietních důvodů, nevystavuje. Zajímavé je, že je opatřena dvojitou cedrovou rakví. Celá však působí velmi drobně.

Co vlastně o Hereret víme?
Údajně šlo o osobu vyššího společenského postavení, takže se o ní občas lze dočíst i jako o „princezně“. Radiologická vyšetření mimo jiné prozradila, že tato žena zemřela ve věku 20-30 let. Do českých zemí se dostala díky sběrateli, světoběžníku a mecenáši Ludwigu Holzmeisterovi. Ten mumii získal během svého pobytu v Káhiře a v roce 1912 ji spolu s dalšími egyptologickými artefakty věnoval svému rodnému městu.

K výstavě chystáte také programy pro žáky základních a středních škol, děti se s mumií se potkají i na letním příměstském táboře. Co ještě nabízíte vašim nejmladším návštěvníkům?
Pro rodiny s dětmi tu máme nejrůznější lákadla. Naší nejnavštěvovanější atrakcí je prohlídka dolu na těžbu stříbra. Velký je i zájem o návštěvu Hrádku, jeho expozice a výstavy. Od 5. dubna zde otevíráme interaktivní výstavu Kutná Hora husitská. Návštěvníci se budou moci přenést do 15. století, stát se husitou a zařadit se po bok Jana Žižky táhnoucího na Kutnou Horu. Připravujeme též bohatý program na muzejní noc, která proběhne 17. května. V létě nabídneme noční prohlídky dolu každou prázdninovou středu. V průběhu roku pořádáme i výletní hru Po stopách starých mlýnů.

Co je na práci ředitelky muzea to nejlepší?
Pracovat v muzeu mě lákalo už od gymnaziálních let a práce ředitelky muzea je poměrně pestrá. Nejvíc mě baví tvůrčí proces: když se daří naplňovat vize, které jsme s kolegy společně zformovali.

A co bývá nejméně příjemné?
Nejméně příjemná složka práce ředitelky je ta úřednická. A té je hodně, tomu se vyhnout nedá. Nemám také ráda dlouhé porady. Jsem člověk, který nerad chodí kolem horké kaše, takže se mi líbí, když je porada věcná, úkoly a termíny jsou jasné a jde se na to.

S jakými ambicemi jste nastupovala? A co se už povedlo splnit?
Mou velkou ambicí je víc otevírat muzeum návštěvníkům. Kutná Hora je na seznamu UNESCO, takže je plná turistů. Uvědomila jsem si ale, že je potřeba věnovat mnohem větší pozornost i místním lidem. Ukázat jim, co všechno ještě toto město má nebo může mít, přilákat je do našich muzejních objektů zajímavou nabídkou. Další snahou je propojovat velmi početné kulturní instituce a zkoušet vytvářet společné projekty. Pracovat na tom, abychom se doplňovali; nevnímali se jako konkurence, ale jako partneři. A to se třeba právě u egyptologické výstavy podařilo.

Co dalšího Vám dělá radost?
Radost mi dělá hodně věcí. Třeba moje dvě zdravé šikovné děti, věrný pes a nezávislá kočka. Raduji se, když mi vykvetou orchideje nebo když se mi podaří něco hezkého si uháčkovat.

Výstava vznikla díky spolupráci několika muzejních institucí. Kromě Hereret čili Květiny tu návštěvníci uvidí i další vzácné předměty a na přednáškách a komentovaných prohlídkách se dozvědí i zajímavosti o starověkému Egyptu, mumifikaci a sběratelství egyptských starožitností v českých zemích.

Pro Pražský přehled Magdalena Bičíková, foto: René Volfík; Jiří Vaněk