Gröbeho vila

Za poklady pražské architektury
Gröbeho vila
Gröbeho vila, zkráceně Grébovka, je dvoupatrová novorenesanční vila v Havlíčkových sadech na pomezí pražských Královských Vinohrad, Vršovic a Nuslí. Stavba stojí na náhorní rovině nad údolím potoku Botiče, kde tvoří výraznou dominantu.

Vila, kterou si nechal postavit významný podnikatel Moritz Gröbe, patří ke stavbám inspirující se italskou renesancí. Tyto vily si v poslední třetině 19. století stavěla podnikatelská elita. Gröbe si ke stavbě své vily vybral architekta Antonína Viktora Barvitia, absolventa vídeňské Akademie výtvarných umění. Autorem interiérů byl Josef Schulz, který projektoval i další blízké stavby – Viniční altán a Pavilon. Roku 1870 zakoupil M. Gröbe pozemky a v červnu roku 1871 byl položen základní kámen ke stavbě jeho letního sídla. Budova je obdélníková, s mohutným portikem na severní straně a mělkým rizalitem na jižní straně. Z jižní terasy lze sestoupit na vinici prostorným schodištěm. V průčelí vily se nachází pilířový podjezd, nad nímž je umístěna „vítací terasa“ a malý balkón v druhém patře. Pod nízkou střechou je výrazná lunetová římsa zdobená freskovým pásem od vídeňského malíře Kuglera. Na severní a východní straně prováděl výzdobu italský malíř, jehož jméno se nedochovalo. V interiéru nalezneme třicet pokojů ve dvou patrech přístupných impozantním mramorovým schodištěm s kazetovým stropem, který navrhl Josef Schulz. S parkovou úpravou se započalo již v roce 1871 výsadbou vzácných stromů a keřů a se stavbou umělých skal, jeskyní a jezírka. Na vzniku tohoto komplexu se podílel sochař Josef Vorlíček. Skály a umělé pařezy při cestách byly vytvořeny z kamenů, přivezených z Třebenic u Chrášťan. V dolní části parku vznikla kašna se sochou Neptuna od Bohuslava Schnircha. Gröbe do svého areálu zahrnul a přebudoval i klasicistní usedlost Horní Landhauska. Park byl dokončen v roce 1888. Po smrti Gröbeho jeho dědicové areál neužívali a v roce 1905 objekt odprodali vinohradské obci. V roce 1906 byl park otevřen veřejnosti pod názvem Havlíčkovy sady. Při spojeneckém bombardování 14. února 1945 byla stavba i další části pozemku zasaženy zápalnými bombami a značně poničeny. Objekt byl poškozen i předchozími uživateli. Těmi byli Vysoká škola zemědělská, Baxova ubytovna či německá mládežnická organizace Hitlerjugend. V současnosti městská část Praha 2 pronajímá vilu společnosti Ceeli Institut, která se postarala o rekonstrukci a při kulturních akcích nebo pravidelných komentovaných prohlídkách ji zpřístupňuje veřejnosti. Celý areál parku je oblíbeným místem odpočinku.

Petra Matznerová, foto © autor, Wikimedia Commons