Lannova vila

Za poklady pražské architektury
Lannova vila
Ve vilové čtvrti Bubeneč vyrostly od konce 60. let 19. století krásné rodinné domy v zahradách. Ten úplně první navrhl slavný český architekt a představitel historismu Vojtěch Ignác Ullmann ve spolupráci se svým švagrem Antonínem Viktorem Barvitiem a Josefem Schulzem. Výstavba byla dokončena v roce 1872.

Vilu si nechal postavit jako své letní sídlo podnikatel, sběratel a mecenáš umění Vojtěch rytíř Lanna ve stylu severoitalské renesance. Patrové budově dominuje štíhlá schodišťová věž ukončená vyhlídkovou terasou. Vstupní i zahradní portikus je podpírán jónskými a toskánskými sloupy. Budova je zvenčí zdobená freskami, které podle kartonů Josefa Mánesa zpracoval Viktor Barvitius, jenž se také podílel na freskové výzdobě interiéru. Uvnitř se nachází velkoryse řešená vstupní hala se schodištěm a čtyři reprezentační společenské salony s bohatou malířskou výzdobou s antickými a přírodními motivy. Ústředním prostorem je Apollonův sál s trojicí obrazů tohoto řeckého boha. Venušin salón nebo Kulečníkový salón je vyzdoben mytologickými malbami: „Zrození Venuše z mořské pěny“, „Paridův soud“, „Lovící Amor s Aurou a šelmami“ a „Únos Psyché“. Dalším je Bakchův salón, který byl společenskou místností vyzdobenou malbami s tématikou příběhů boha Bakcha a Ariadny. Alpskou krajinu nalezneme v Travenském salónu, jenž odkazuje na hornorakouský původ rodiny Lannů a k jejich původní profesi dřevařů. Dále je tu vyobrazeno Travenské jezero v Solné komoře, současné působiště majitele a Lannova rezidence v Gmundenu, kterou stejně jako tento salón vymaloval Heinrich Gärtner. Nástěnné a závěsné malby provádělo více malířů, především Viktor Barvitius, Hans Makart, Adolf Fridrich Menzel a další. Ve vile bydlela Lannova rodina jen v létě. V roce 1913 ji pak syn a dědic Dr. František Vojtěch Lanna prodal i s pozemky s příslušenstvím staviteli Aloisi Potůčkovi. V roce 1948 přešla vila do vlastnictví státu a od roku 1957 je ve správě Akademie věd České republiky, které v současnosti slouží jako reprezentační ubytovací zařízení. To je dobře už proto, že se ji podařilo uchránit před zkázou. Ta potkala vilu sousední, stavěnou Barvitiem pro bankéře Lippmanna. Ji totiž vytěsnila budova Ministerstva vnitra. Dům Vojtěcha Lanny se svou výzdobou včetně stavebních detailů dochoval a nyní slouží po řadě vydařených rekonstrukcí ke kulturně reprezentačním účelům. V Travenském salónu se nachází kavárna a restaurace s terasou, kde si může návštěvník vychutnat nejen výbornou kávu, ale i úžasnou atmosféru vily.

Průmyslník Vojtěch Lanna byl také mecenášem umění a spoluzakladatelem Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Petra Matznerová, foto © autor