Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
4. června 1739 (285 let)
Nástěnné malby, oltářní obrazy, portréty, sběratelství, návrhy grafických listů. Takový umělecký rozptyl měl pražský malíř a rytec, přestože významnější byly jeho literární statě, které se staly základem historiografie českého umění.
Otcem Jana (* 4. června 1739 v Praze) byl malíř Jakub Vavřinec Jahn, matka Marie Anna pocházela z rodiny malíře a představeného novoměstského malířského cechu. Na pražském piaristickém gymnáziu byl žákem Gelasia Dobnera, o kterém jsme psali v předchozím vydání našeho magazínu. Jahn úspěšně absolvoval Akademii výtvarných umění ve Vídni, stal se dokonce jejím čestným členem. Po smrti svého otce se vrátil do Prahy, kde se usadil, oženil s Marií Františkou Langerovou a stal se členem staroměstského malířského cechu. Jahn se v Praze nejprve věnoval malbě architektur a freskám pro zámecké nebo kostelní interiéry. Po zrušení cechu v rámci josefínských reforem založil obchod se suknem v Jezuitské, dnešní Karlově ulici, intenzivně se věnoval umělecko‑historickému výzkumu a zdarma vyučoval kreslení v sirotčinci sv. Jana Křtitele. Rozšiřoval svou osobní sbírku umění, jež obsahovala kresby, grafiku, odlitky starožitností, obrazy. Jahnova pozůstalost v podobě literárních statí, výpisků a archivu zaniklých malířských cechů se později stala základem dnešního Archivu Národní galerie v Praze. Jan Jakub Quirin Jahn zemřel 18. 8. 1802 na tuberkulózu.
-namo-, foto © Národní galerie Praha; Wikimedia Commons
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2024 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
