Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Za poklady pražské architektury
Šalounova vila
Pro stavbu ateliéru ve Slovenské ulici na pražských Vinohradech se sochař Ladislav Šaloun rozhodl po vítězství v soutěži na pomník Mistra Jana Husa v roce 1910. Stavba domu byla dokončena v roce 1911 ve spolupráci s architektem Josefem Černým.
Ateliér je zařazován do skupiny pozdního geometrizujícího proudu secesní architektury s výraznými prvky symbolismu, který charakterizuje Šalounovu uměleckou tvorbu. Obdélná pracovna zahrnuje hlavní ateliér, v němž Šaloun na sousoší Mistra Jana Husa pracoval, s rozptýleným severním osvětlením a přímým přístupem zvenčí. Kromě velkého ateliéru byl v budově ještě menší prostor s galerií pro drobnější práce, salon, slovácká jizba podle návrhu Dušana Jurkoviče, malá vstupní hala i byt pro hlídače a také suterénní prostory, využívané pro okultistická sezení. Stavba působila od začátku v harmonii s volně řešenou zahradou. Ta byla provedena rovněž podle Šalounova návrhu. Její součástí bylo rozárium, dekorativní vázy a bazének. Sochař také sám vybíral dřeviny. Ve 30. letech byla k původnímu ateliéru přistavěna směrem na jih obytná část, zařízená patřičným dobovým komfortem. Přízemní vilu s kruhovou pracovnou navrhl v roce 1934 Ladislav Šaloun znovu s architektem Černým. Vila má dech beroucí exteriér. Nad vchodovými dveřmi do ateliéru je řecký nápis v překladu „Moře, moře“, který odkazuje k řecké historii a návratu vojsk zpět k moři po strastiplné cestě, kdy jim moře dávalo naději, že všechno dobře dopadne a skončí. A přesně s takovým pocitem, by měl návštěvník do ateliéru vstupovat, jako do svatyně, kam došel po útrapách a najde tam, co vždy hledal. Reliéf vedle vchodových dveřích na západní fasádě vily znázorňuje cestu člověka ke slunci s veršem od Otokara Březiny: „Ty víš, jak rád bych tvoje slunce zřel, tož nediv se, že hoří v písni mojí. Tys Pane chtěl!“. Ateliér byl také oblíbeným místem setkávání umělců, mezi kterými nechyběli zpěvačka Ema Destinnová, malíř Alfons Mucha, sochař František Bílek, básník Otokar Březina, houslový virtuos Jan Kubelík nebo malíř Josef Váchal. Přicházeli také politici jako například předseda Senátu doktor Soukup a vědci. Šalounova vila byla v roce 1958 prohlášena kulturní památkou. V 80. letech 20. století Šalounovi potomci odprodali ateliérové prostory státu a tím došlo k fyzickému oddělení ateliérové části od reprezentativních prostor a zázemí. V následujících dvou desetiletích objekt chátral. V roce 2001, kdy ho odkoupila Akademie výtvarných umění od nadace Českého fondu umění, se už nacházel v havarijním stavu. Rekonstrukce objektu podle projektu Michala Bartoška, jíž předcházely restaurátorské průzkumy, proběhla od září 2006 do září 2007, v nákladu 18,3 milionu Kč. Vilu lze navštívit při dnech otevřených dveří, kdy jsou zde vystavena díla studentů AVU nebo při každoroční akci Open House Praha.
Petra Matznerová, foto © autor; Wikimedia Commons
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2024 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
