Památky na pruské obležení Prahy na náměstí Republiky

Kam s Vojtěchem Kašparem za památkami donedávna ukrytými v zemi
Památky na pruské obležení Prahy na náměstí Republiky
Kostel sv. Josefa na náměstí Republiky byl postaven v letech 1636 až 1653 a je vedle sousedního hospice jediným dokladem existence kapucínského kláštera. Ten byl postaven na troskách staršího gotického špitálu a odkryt archeologickým výzkumem pod kasárenskými budovami, které dnes tvoří kulisu obchodnímu centru Palladium.

Rozsahem největší archeologický výzkum v centru Prahy v areálu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v letech 2003 až 2005 postupně odkryl pozoruhodné pozůstatky historického vývoje tohoto místa v centru Prahy, z nichž si některé můžeme prohlédnout i dnes. Zcela beze zbytku zmizel areál kapucínského kláštera se zahradou, který nám dodnes připomíná kostel sv. Josefa a přilehlý hospic na rohu náměstí s ulicí Na Poříčí. Klášter sehrál významnou úlohu rovněž v nelehkém obležení Prahy pruskými vojsky v roce 1757 a právě připomínce této historické události Sedmileté války o rakouské dědictví budeme věnovat pozornost.
Během archeologického výzkumu bylo na bývalé klášterní zahradě odkryto několik rozsáhlých kráterů a byly nacházeny až šestikilové železné šrapnely po vybuchlých hmoždířových střelách. Nález ze 17. července roku 2003 tedy nebyl zas tak velkým překvapením. Ve vrstvě zahradního horizontu se postupně objevil velký kulovitý železný předmět, který byl identifikován jako nevybuchlá hmoždířová střela. Přivolaný pyrotechnik Policie ČR tehdy nechal přibližně 250 pracovníků archeologického výzkumu evakuovat na přilehlé náměstí a střela byla naložena a odvezena ke zkoumání na Odbor kriminalistické techniky a expertíz. Po konstatování plné funkčnosti byla munice zajištěna podle zákonných norem, tedy jako státní majetek byla určena k likvidaci a deaktivaci.
Naštěstí nám bylo dovoleno nalezenou střelu podrobně zdokumentovat a následovalo hledání historických souvislostí nálezu. Koule o průměru 30 centimetrů a silou železného pláště téměř 6 centimetrů byla vyplněna zmýdlovatělým střelným prachem. Otvor v plášti sloužil k umístění dřevěného detonátoru, který byl před výstřelem zapálen. Vedle otvoru pro dřevěný plovák se nacházely dva úchyty, které sloužily k přenášení 30 kilogramů vážící munice dvěma vojáky na transportní tyči. Tato munice typická pro období tzv. sedmileté války (1756–1763) byla vystřelována z krátkých hmoždířů pod velkým úhlem až 45 stupňů a pod stejným úhlem dopadala a svojí váhou se zavrtávala do země a následně explodovala. Byla především určena k likvidaci tehdejších sypaných zemních opevnění, ale při časté explozi ještě ve vzduchu páchala po odrazech mnohakilogramových šrapnelů od dlažeb a stěn domů strašlivé škody.
Archeologické nálezy je možno zcela výjimečně spojit s konkrétní historickou událostí. V tomto případě ale doklady mohutného ostřelování prostoru okolí kapucínského kláštera můžeme prokazatelně spojit s obležením Prahy pruskými vojsky a ostřelováním Prahy v noci z 29. na 30. května roku 1757. Po prohrané bitvě u Štěrbohol 6. května se oddíly vrchního velitele císařsko­‑královských vojsk rakouského prince Karla Alexandra Lotrinského v počtu 42 tisíc mužů stáhla do Prahy (ta měla tehdy okolo 62 tisíc obyvatel), kterou na šest týdnů sevřela pruská vojska o počtu 100 tisíc mužů. Vedle snahy o vyhladovění města byla po přísunu nezbytného dělostřelectva Praha zasypána koncem května z okolních kopců dělostřeleckou palbou. Uváděno je na 60 tisíc dělových koulí, 22 tisíc granátů a 550 zápalných střel. Sevření města povolilo až po porážce pruských vojsk Fridricha II. v bitvě u Kolína 18. června téhož roku.
Ve štěrboholské bitvě padl významný pruský velitel maršál Kurt Kryštof Schwerin, ale na straně císařsko­‑královských šiků byl kartáčovou střelou těžce zraněn rakouský polní maršál irského původu hrabě Maximilian Ulysses Browne. Poslední chvíle svého života potom strávil za zdmi kapucínského kláštera, kde rovněž 26. června svým zraněním podlehl. Zda byly početné střely nalezené v kapucínské zahradě určeny právě jemu, se můžeme pouze domnívat, podobně jako nevíme, zda sledoval pruské snahy o kapitulaci Prahy, slyšel explodující granáty ve svém okolí či věděl o uvolnění blokády Prahy šest dnů před svou smrtí. Jeho památku nám dodnes připomíná jeho mramorový náhrobek v kostele sv. Josefa, kde byl pohřben, i dvě železné koule zazděné do klenby zdejšího kostela.

Pokud z ulice Na Poříčí vejdete na malý dvorek mezi kostelem a bývalou kasárenskou jízdárnou uvidíte v opukové stěně zasazené žlaby ze sliveneckého mramoru, po nichž stéká voda. Byly sem přeneseny z původních kasárenských koníren, které ustoupily výstavbě Palladia.

Osobu generála Browna připomíná výstavný mramorový náhrobek v lodi kostela sv. Josefa, tvořený sarkofágem a vysokým obeliskem. Nápis hlásá: Přemožen smrtí leží zde muž, jehož zlomiti nemohl ani Turkův vztek, ni břitký meč Iberů, ni Galové, ni nadutý Prus.

Mgr. Vojtěch Kašpar, Archaia Praha, z.ú.