Tvrz a vrchnostenský dvůr v Královicích

Kam s Vojtěchem Kašparem za památkami donedávna ukrytými v zemi
Tvrz a vrchnostenský dvůr v Královicích
Raně středověké hradiště u sv. Markéty v Královicích, vsi založené dle názvu na zboží královském, jsme již navštívili, ale pozornost si zaslouží i další přepůvabná středověká památka, kterou je nedávno kompletně opravená věžová tvrz i revitalizovaný a částečně dostavěný vrchnostenský dvůr v jejím předpolí. Realizace projektu Nové Královice získala v roce 2024 Českou cenu za architekturu.

Malebná agrární ves Královice leží v údolí Rokytky přibližně kilometr jižně od významného slovanského hradiště. Dodnes v jejím historickém jádře nalezneme několik ukázek typické venkovské zástavby 18. až počátku 20. století, ale pravému břehu potoka na strmém svahu dominuje na skalním ostrohu situovaná renesanční věžovitá tvrz, za níž se nachází hospodářský dvůr. Ještě donedávna byl neudržovaný areál v havarijním stavu a hrozila jeho faktická likvidace, avšak v posledním desetiletí prošel postupnou rekonstrukcí a dostavbou v rámci projektu rezidenčního bydlení. Tvrz se stala novým kulturním a společenským centrem obce, uprostřed dvora vznikla náves s typickým rybníčkem, v části hospodářských budov se nachází restaurace, další část slouží k bydlení. V okolí se rozrůstá nepředimenzovaná bytová zástavba, tvořená rodinnými domky s tradičními sedlovými střechami s dřevěným krovem a pálenou keramickou krytinou. Záchrana zdevastované kulturní památky v obci, která je od roku 1991 i vesnickou a krajinnou památkovou zónou a od roku 1990 je součástí chráněného území Přírodní park Rokytka, je v tomto případě chvályhodným způsobem doprovázena i rehabilitací jejího významu a naplněním smyslu její existence, coby příjemného a klidného místa pro život.
Historie obce se začala psát již v 10. století na nedalekém hradišti, ale první písemnou zmínku máme až z roku 1207, kdy jsou jmenováni Sudislav a Suda z Královic. Části obce vždy patřily různým majitelům. V dolní části obce držela před husitskými válkami několik dvorů vyšehradská kapitula, další část na pravém břehu Rokytky vlastnil Pešík z Komárova, který rovněž zdejší tvrz prodal v roce 1388 Jakubovi ze Sušice. Jde o první zmínku o zdejší tvrzi, ale je velmi pravděpodobné, že nějaká forma opevněného sídla se zde již nacházela v průběhu 13. století. Zdejší majetky následně patřily různým příslušníkům drobné šlechty (Jan z Dubče, Otík z Kyj, Jan Chyba z Chlumu). V roce 1420 zdejší majetky zabrali Pražané a císař Zikmund je v roce 1437 postoupil Janovi Umrlému ze Suché. Od druhé poloviny 15. století držela až do roku 1560 zdejší tvrz měšťanská rodina Pechanců z Kralovic. Po častých změnách majitelů byla tvrz v roce 1623 zkonfiskována Janu Jindřichu Roznhajnovi z Janovic a konfiskát následně odkoupil Karel z Lichtenštejna a připojil tím Královice k Uhříněvsi. Tím skončila rezidenční funkce zdejšího sídla a rozvíjela se především jeho hospodářská složka, tedy okolní hospodářský dvůr s knížecí sýpkou.
Mohutná dvacet metrů vysoká obytná věž tvrze na čtvercovém půdorysu 10,5 x 10,5 metru je třípatrová a má gotické jádro. Horní patro vynesené na krakorcích bylo kryto valbovou střechou. V suterénech a v přízemí se dochovaly renesanční klenby, vyšší patra byla plochostropá. Gotické okenní ostění ze 14. století se dochovalo v severní fasádě v úrovni prvního patra. Jádro stavby pochází z poslední čtvrtiny 14. století, ale okolo roku 1562 prošla výraznou renesanční přestavbou. Tu indikují především rozsáhlé omítky se sgrafitovými kvádry (dnes obnovené) a vysazené mladší třetí patro, které patrně nahradilo obdobnou starší konstrukci.
V předpolí tvrze se na nepravidelném půdorysu o délce stran 115 x 90 metrů nacházel hospodářský dvůr. Na jižní straně nad potokem stojí dnes rekonstruovaná budova chlévů, na západě spojená s obytnou částí dvora. Na severu se dochovala budova stájí, dnes rovněž opravená, od níž vede ze západní strany dvora nad potokem dochovaná ohradní zeď dvora obkružující rovněž věžovitou stavbu tvrze. Na severovýchodě dvůr uzavíralo další křídlo dvora, které zaniklo v osmdesátých letech 20. století a v nedávné době jej nahradily novostavby shodně situovaných rodinných domů.
A proč se vypravit do Královic právě teď. Cestou totiž nelze minout skrytý pruh ornice spojující Běchovice s Kuřím v trase budoucího obchvatu Prahy (511 Běchovice – D1). Archeologové zde v uplynulém roce odkryli na tomto třináct kilometrů dlouhém úseku přes devět tisíc archeologických objektů z období zemědělského pravěku a raného středověku. Výzkumné týmy postupně plochu opouštějí a bude zahájena vlastní stavba. Máte tedy nyní jedinečnou možnost spatřit obnažený pás kulturní krajiny s pozůstatky dávných věků prakticky ihned po dokončení archeologického výzkumu.

„Starší české kroniky zmiňují pověst, že na zdejším královském hradě v roce 1296 porodila královna Guta Habsburská Václavu II. dceru Markétu Přemyslovnu, pozdější vratislavskou a lehnickou kněžnu provdanou v roce 1308 za Boleslava III. Lehnického.“

Projekt Nové Královice nejen zachránil jednu významnou historickou památku a dal jí nový smysl v podobě funkčního kulturně společenského centra, ale rovněž oživil uvadající slávu pravobřežních Královic.
Mgr. Vojtěch Kašpar, Archaia Praha, z.ú.