Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
(100 let)
Jan Grossman, český divadelní režisér, dramaturg a jedna z nejvýznamnějších postav české poválečné kultury, se narodil 23. května 1925 v Praze. Celý život se potýkal s politickými následky totalitních režimů – nacismu a komunismu.
Všestranný umělec vystudoval gymnázium a poté Filozofickou fakultu UK, ze které byl za své názory roku 1948 vyloučen. Nemohl publikovat a byl propuštěn i z Národního divadla, kde pracoval jako lektor činohry. Odešel do Státního divadla v Brně, zde působil až do roku 1953. K literární práci se vrátil v roce 1956 v nakladatelství Československý spisovatel, kde připravil edice věnované Ortenovi či Halasovi. O dva roky později byl opět osobou nežádoucí a musel odejít. Po propuštění krátce spolupracoval s Alfrédem Radokem v Laterně magice a poté v letech 1959–1962 pracoval v Městském divadle v Kladně. V roce 1961 nastoupil do Divadla Na zábradlí, stal se uměleckým šéfem činohry a za jeho působení to byla jedna z nejvýznamnějších kapitol v dějinách našeho divadla. Mezi ikonické režie patří hry Václava Havla, Franze Kafky nebo Alfreda Jarryho. V roce 1968 byl společně se svojí manželkou herečkou Marií Málkovou donucen divadlo opustit. Tři roky pak působil v západní Evropě, v roce 1972 mu sebrali pas. Řešením byla práce v oblastních divadlech, do Prahy se mohl vrátit až na počátku 80. let, roku 1989 do Divadla Na zábradlí. Jan Grossman zemřel náhle 10. 2. 1993 na banální chřipku. Byl pochován na Olšanských hřbitovech v Praze.
Marie Petrušková, foto © Wikimedia Commons
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2025 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
