Dům Diamant

Poklady pražské architektury
Dům Diamant
Palác, respektive činžovní dům Diamant je kubistická budova na rohu ulic Spálená a Lazarská. Byl vybudován v letech 1912–1913 podle projektu architekta Emila Králíčka, který zde důvtipně zkombinoval kubismus s prvky doznívající secese.

Pozemek na rohu Lazarské ulice, hned vedle barokního kostela Nejsvětější Trojice, koupil lékárník František Schöbling. Na projekt svého domu nejprve oslovil architekta Friedricha Ohmanna, ale nakonec zadal stavbu firmě Matěje Blechy. Architektonický návrh vzešel od hlavního projektanta firmy Emila Králíčka. Ten v té době experimentoval s novým architektonickým směrem  – kubismem. Rodák z Havlíčkova Brodu nebyl absolventem žádného prestižního učiliště jako jeho kolegové, ale zato prošel praxí u proslulého Josefa Marii Olbricha na stavbě známé umělecké kolonie v hesenském Darmstadtu. Králíček byl solitérem, který si vytvořil vlastní verzi pozdní geometrické secese, obohacené o kubistické prvky. Název novostavby Diamant přímo vyzýval k uplatnění tohoto typu architektury. Dům je bohatě dekorován prvky, které tvarově vychází přímo z krystalu. Jsou vyrobeny z umělého kamene, z kovu nebo jsou namalovány. Vznikla stavba, která se dobře snáší i se svým barokním sousedem. Králíček oba styly v jednom bodu propojil. Navrhl totiž nové orámování barokní plastiky od Brokoffa mezi barokním kostelem Nejsvětější Trojice a domem Diamant. Ta byla původně v kapličce z roku 1865, kterou přesunul na boční zeď chrámu do malé předzahrádky. Místo sochy do ní umístil kašnu z režného zdiva. Dobová konzervativní společnost však byla novým orámováním sochy pobouřena. Dnes je tento drobný kubistický prvek vysoce ceněn. Samotný dům, který má soukromého vlastníka, je opravený a obnoveny byly i mnohé prvky jeho interiéru. Ve zrekonstruovaných původních prostorách můžeme obdivovat původní dveře, poštovní schránky, teracové podlahy nebo leptaná skla oken. Majitel jednoho bytu, ale i stavebník celého domu Diamant a guru československé avantgardy Adolf Hoffmeister, si nechal navrhnout ve druhém patře funkcionalistickou adaptaci interiéru svých prostor podle návrhu architekta Jaroslava Fragnera. Obdivuhodné je, že se vybavení bytu dochovalo do dnešní doby ve své původní podobě včetně vestavěného nábytku a dřevěného obložení. V současné době si byt od potomků Hoffmeisterovy rodiny pronajímá výrobce skleněných svítidel Bomma, která jej předělala na svůj originální showroom podle návrhu italské designérky Sophie Wannenes. Vše bylo navrženo citlivě s ohledem na původní vybavení s možností navrácení interiéru do původního stavu. Milovníci historie a designu si mohou dokonce prostor pronajmout pro krátkodobý pobyt a strávit v něm třeba jednu noc.

Petra Matznerová, foto © autor; Wikimedia Commons