Kaple Božího Těla na Karlově náměstí

Kam s Vojtěchem Kašparem
za památkami donedávna ukrytými v zemi
Kaple Božího Těla na Karlově náměstí
Uprostřed Karlova náměstí, velkoryse vyměřeného v rámci výstavby Nového Města pražského v polovině 14. století za vlády českého krále Karla IV., byla v letech 1382 až 1393 postavena monumentální kaple Božího Těla. Její podobu a především její situování v prostoru bývalého Dobytčího trhu se podařilo upřesnit zjišťovacím archeologickým výzkumem v roce 2011.

Ten byl vyvolán smělými plány na realizaci širokého podchodu pod tramvajovým tělesem při vyústění Ječné ulice do náměstí. Výzkum prokázal, že realizace této stavby by zcela zbytečně zlikvidovala pozůstatky této unikátní stavby, které se dochovaly v nevelké hloubce 1,3 až 1,8 metru pod povrchem dnešní tramvajové zastávky, přilehlých chodníků, vozovky a parku.
Kaple Nejsvětějšího (Božího) Těla a Krve Páně a Panny Marie a sv. Felixe a Adaucta vznikla za vlády Václava IV. poblíž dřevěné věže, z níž byly pravidelně od poloviny 14. století prezentovány poutníkům nejcennější ostatky Utrpení Páně, říšské korunovační klenoty a další předměty z korunovačního pokladu císaře Karla IV. Stavbu iniciovalo čtyřicetičlenné Bratrstvo obruče a kladiva založené dvořany a úředníky římského a českého krále Václava IV. V roce 1403 byla kaple předána pražské univerzitě a tohoto aktu se jménem Koleje národa Českého zúčastnil i Jan Hus. Před husitskou revolucí zde byla vyhlašována panovnická a veřejná stanoviska, od roku 1416 se zde přijímalo pod obojí a po přijetí Basilejských kompaktát zde bylo v roce 1437 jejich znění vytesané do desek osazeno na stěnách kaple. Po husitských válkách vzniklo v okolí kaple pohřebiště univerzitních mistrů a univerzita kapli užívala až do roku 1622, kdy na základě rozhodnutí Ferdinanda II. přešla do majetku jezuitů. Po zrušení řádu v roce 1773 patřila kaple do správy farnosti u sv. Vojtěcha v Jirchářích, v roce 1784 byla uzavřena a následně v roce 1791 zbořena.
Rozsahem nevelký archeologický výzkum prokázal značný stupeň dochování pozůstatků této unikátní gotické sakrální stavby a výrazně přispěl k rekonstrukci její podoby, doposud obtížně tvořené z nepočetných historických vyobrazení. Podařilo se najít negativ (základový výkop) zdiva severního závěru kaple s náběhem na opěrák, průběh ohradní zdi hřbitova okolo kaple i několik kostrových hrobů z průběhu 16. a 17. století. Zemřelí byli ukládáni do dřevěných rakví spojovaných kovovými hřeby s osobním šatem a jeho doplňky. Kaple na půdorysu rovnoramenného kříže s třemi polygonálními presbytáři, boční lodí směřující k západu a čtyřmi bočními kaplemi dosahovala půdorysných rozměrů 29 x 29 metrů. Areál s kaplí v centru, o průměru 36 metrů, byl obkroužen ohradní zdí. Stavba byla na konci 18. století kompletně rozebrána na stavební materiál včetně obvodových stěn z pískovcových kvádrů, architektonických detailů i základových partií a dochovala se ve formě negativu, tedy základových výkopů vyplněných drobným a nepotřebným stavebním odpadem.
Stavba byla založena do starších sídlištních vrstev druhé poloviny 14. století a zachycen byl rovněž výrazný stavební horizont kaple. S její výstavbou by mohla souviset i nedaleko od severovýchodního nároží kaple odkrytá pravoúhlá zahloubená stavba se suterénem obezděným opukovou zdí zaniklá v průběhu 15. století. V její výplni totiž byl kromě četného stavebního odpadu nalezen pečlivě opracovaný pískovcový kvádr. Stejně mohla stavba sloužit k obchodním či řemeslnickým účelům nebo mohlo jít o základ věže, kde byly v průběhu poutí prezentovány svátostiny.
Vně ohrazeného areálu okolo kaple archeologický výzkum zachytil zcela odlišnou situaci. Zde se postupně ukládal komunální odpad prokládaný vrstvami stavební sutě, avšak pozůstatky dláždění náměstí zde zachyceny nebyly. Svědčí to o existenci nezpevňovaného prostranství náměstí až do hlubokého novověku, které bylo místy protkáno výkopy dřevěných novověkých vodovodů zásobujících veřejné zdroje na náměstí i okolní měšťanské domy vodou.
Až po odstranění stavby byl celý prostor uzpůsoben ke komunikačním účelům vrstvou říčních valounů s příměsí drobného stavebního odpadu. Jednalo se o první úpravu tohoto veřejného prostranství zpevněním povrchu v tomto komunikačně exponovaném prostoru, který později v průběhu 19. století nahradila parková úprava náměstí.

Dnešní parková úprava náměstí vznikla po demolici dalších objektů středověké zástavby na konci 19. století podle zahradně­‑architektonického návrhu Františka Thomayera.

Hmotový model kaple a ostatkové věže vytvořil pro výstavu Praha Husova a husitská 1415 až 2015 Ing. arch. Ondřej Šefců. Z něho v roce 2016 vznikl virtuální model, který je možno shlédnout ZDE.
Mgr. Vojtěch Kašpar, Archaia Praha, z.ú.