Najdi akci

 - 

Kalendář akcí

Král úsvitu reformace

Král úsvitu reformace

(665 let)
Syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické Václav se narodil 26. února 1361 v Norimberku. Karel v něm viděl budoucnost „své“ říše.

Jako dvouletý byl korunován českým králem (1363). V patnácti králem římským (1376). Přestože mu otec umetal cestičku k vládě, Václav čelil řadě problémů. Doma měl konflikt s vyšší šlechtou, které se od něho nedostalo dvorských úřadů, proto ho dvakrát zajali (1394 a 1402–1403). Měl spor i s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna kvůli dosazování prelátů do vysokých církevních úřadů. Spor zaplatil smrtí na mučidlech generální vikář Jan z Pomuku (1393), což bylo fatální selhání, které mělo za následek sesazení z římského trůnu (1400). V 70. a 80. letech 14. století stihla Čechy zničující morová epidemie, kterou následoval hospodářský i sociální rozvrat. Na úrodnou půdu tak padly myšlenky teologa Johna Wycliffa, které ovlivnily Jana Husa. Václav byl zprvu Husovým myšlenkám kárajícím nešvary v katolické církvi nakloněn. Dokonce vydal Dekret kutnohorský (1409), kterým změnil poměr hlasů na pražské univerzitě ve prospěch českých mistrů. Jakmile Hus začal kárat prodej církevních odpustků, které plnily i královskou pokladnu, král ho odvrhl, a utišil tak i římskou kurii, jež ho vinila z podpory kacíře. V kostnickém tyátru byl nestranný. Výbuch husitské revoluce 1419 ho stihl na Novém Hradě u Kunratic, stejně jako mozková mrtvice, na jejíž následky 16. 8. 1419 zemřel. Byl dvakrát ženatý, s Johannou Bavorskou (1370) a Žofií Bavorskou (1383), manželství byla ale bezdětná. Václav IV. byl rozporuplný, leč vzdělaný, sečtělý, moudrý a zdvořilý panovník. Zlé skutky mu přiřkli až doboví kronikáři. Pravda ale je, že byl nečinný, nediplomatický, nevládl rád. Raději na svých hradech s oblíbenci holdoval lovu a vínu.
Luděk Sládek, foto © Wikimedia Commons

Doporučujeme

Loading...