Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
20. 7. 1874 (150 let) Začalo bourání pražských hradeb mezi Poříčskou bránou a ulicí Na Florenci. O zrušení opevnění bylo rozhodnuto 30. 10. 1866 po prohrané prusko‑rakouské válce, neboť se městská opevnění ukázala jako zastaralá a neúčinná. Část hradeb se dochovala (Vyšehrad, Nusle či Strahov).
19. 7. 1914 (110 let) Bartoloměj Novák získal povolení pro stavbu brněnského kina Lucerna. Jde o nejstarší fungující kino v Brně a druhé nejstarší, dosud existující kino na území České republiky. Promítání začalo 29. 5. 1915 pod názvem Bio Aladin, od roku 1917 již s názvem Lucerna.
18. 7. 1904 (120 let) Český hudební skladatel Václav Marel se narodil 18. 7. 1904 na Opočně († 9. 12. 1964). Byl to velmi plodný skladatel. Sám uvádí, že zkomponoval na 1500 skladeb. Inspiroval se hlavně rodným krajem. Mezi jeho díla patří 4 opery (Selská vzpoura, Česká pohádka, Zrádné moře a Šumařova píseň).
1924 (100 let) Libuše Domanínská, roz. Klobásková * 4. 7. 1924 † 2. 2. 2021 česká operní pěvkyně a pedagožka
1919 (105 let) Luboš Perek * 26. 07. 1919 † 17. 9. 2020 český astronom, emeritní vedoucí Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti
1904 (120 let) František Černý * 2. 7. 1904 † 18. 1. 1963 český herec, 100 film. rolí, filmový zvukař a architekt
29. července 1899 (125 let) Tohoto muže si pamatuje většina z nás jako uhrančivého magistra Kelleyho z filmu Císařův pekař – Pekařův císař. Nebo z jeho posledního filmu Měsíc nad řekou. Český herec Jiří Plachý starší se i přes poměrně krátký život zapsal výrazně do historie našeho filmu a divadla. Narodil se do rodiny soudního úředníka 29. července 1899 v...
19. července 1879 (145 let) Český malíř, grafik a ilustrátor Alfréd Justitz se narodil 19. července 1879 v Nové Cerekvi do židovské rodiny lékaře Adolfa Justitze a jeho ženy Terezie, rozené Pollakové. Stal se nejvýraznější osobností českého modernismu. Alfréd studoval nejprve architekturu na ČVUT u prof. Jana Kotěry, pak se rozhodl pro malířství a...
13. 7. 1619 (405 let) Sjezd českých stavů v Praze schválil novou ústavu. Český stát byl prohlášen konfederací rovnoprávných zemí, v jehož čele měl stát volený král. Jeho moc byla silně omezena ve prospěch stavů. Města získala zpět své výsady, jež ztratila v roce 1547. Dokument měl sto článků.
11. 7. 1809 (215 let) Francouzská armáda porazila v bitvě u Znojma armádu Rakouského císařství. Tato dvoudenní bitva ukončila válku Francie a páté koalice. Válku rozpoutalo Rakouské císařství vpádem do Bavorska, neboť chtělo využít nasazení francouzské armády ve válce ve Španělsku.
8. 7. 1844 (180 let) Za vlády Ferdinanda I. Dobrotivého (český král Ferdinand V.) vypukly před Poříčskou bránou v Praze (prostor po zrušeném nádraží Těšnov) srážky mezi dělníky a vojskem, způsobené nespokojeností se mzdami. Následovaly výtržnosti v centru a útoky na Židy a rabování jejich obchodů.
8. 7. 1619 (405 let) Direktorium, orgán českých stavů, svolalo do Prahy generální sněm, aby uzavřelo konfederaci stavů zemí Koruny české a Rakouska. Česká konfederace stanovila jako státní náboženství evangelické, a vyloučila katolíky z nejvyšších veřejných funkcí. Byla vydána v Praze 31. 7. 1619.
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2024 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
