Na kontrole Národního muzea

Užít si volné prostory, tak přesně to jsem chtěla. Ale k mému překvapení to tak nebylo. Navzdory pandemické situaci tu naopak bylo dost zvídavců, včetně těch nejmenších, což potěší.

Stojím uprostřed Pantheonu se zatajeným dechem. Uprostřed společnosti našich nejvýznamnějších osobností. Nad hlavou se mi klene impozantní kupole, která se dočkala po mnoha letech původní podoby z rukou sklářů z Nového Boru, včetně malovaného podhledu nad historickým schodištěm. Z kupole máte Prahu jako dlani, ale je čas se vystřídat s ostatními. Vedena tóny Smetanovy „Vltavy“ vstupuji do místnosti, kde se snoubí hudba se světlem. Čeká tu na mě komiksový příběh našich čtyř hudebních velikánů, autorů oper takřka národních. Smetana a „Prodaná nevěsta“, Dvořák a „Rusalka“, Janáček a „Příhody lišky Bystroušky“ i „Julietta“ od páně Martinů. Aktuálně probíhající výstava fotografií Czech Press Photo mi dává možnost podívat se hledáčkem fotoaparátů našich fotografů na to nejlepší z loňského roku. Zapojení mladých fotografů do soutěže je moc dobrý nápad.
Nadchla mě také řada chytrých řešení během rekonstrukce, jako zastřešení muzejních dvoran, kde tak mohlo vzniknout mnoho užitečných prostor pro výstavu, kavárnu či odpočinek. Unikátní expozice „Momenty dějin“ ve spojovací chodbě mezi Historickou a Novou budovou Národního muzea je projekce zachycující nejdůležitější události uplynulých sta let. V budově bývalého Federálního shromáždění, ve čtvrtém patře, je expozice „Dějiny 20. století“. Jsem nadšená z jejího uspořádání. Je to výstava pečlivě vybraných symbolů, charakterizující ten okamžik, tu dobu. Naplňuje mě radostí hezké pojetí, ze kterého si každý může vybrat. Vracím se spojovacím tunelem a jsem znovu ohromena perfektní projekcí. Pomalu se šourám k východu a vím, že navštívit vše, co Národní muzeum nabízí, nejde, ale do „Sálu minerálů“ ještě musím. Jako malá holka jsem si tu stoupala na špičky, abych viděla alespoň něco ze Schulzových vitrín. Jsou stále tak třpytivé a dokonalé jako kdysi. Těším se na další návštěvu, odcházím s pocitem hrdé Češky.

Petra Matznerová, foto © Petra Matznerová