Eliška Balzerová

Rozhovor s Eliškou Balzerovou přední českou herečkou

Eliška Balzerová (roz. Havránková) se narodila 25. května 1949 ve Vsetíně. Zájem o divadlo v ní probudila a soustavně prohlubovala její maminka, která hrála v ochotnickém spolku. Po studiu na brněnské konzervatoři a absolvování katedry herectví a režie JAMU, nastoupila roku 1971 do svého prvního angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Od roku 1977 byla dvacet sezon členkou Divadla na Vinohradech. Hrála také v Národním divadle. V roce 2011 získala Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli ve filmu Ženy v pokušení režiséra Jiřího Vejdělka. V posledních letech účinkovala např. ve filmech Teorie tygra, Tátova volha, Poldové a nemluvně nebo Srdce na dlani.
V divadle, filmu i televizi jste ztvárnila mnoho výrazných rolí, byla vám některá z těchto postav blízká svým naturelem a zaměřením?
Na to Vám asi nedokážu odpovědět. To je jako byste se zeptala mámy, které dítě má raději. Každá z rolí byla kouskem mne samotné, a každou jsem měla ráda.
Vaše herecká aktivita neustává, dávám Vám stále energii a radost?
Kdyby mi moje práce nedělala stále radost a netěšila mě, už bych ji přece dávno nemohla dělat!
V posledních letech vinou nepříznivých okolností měla kultura velké problémy jak přežít. Máte dojem, že by se situace již zlepšovala?
Nepříznivé okolnosti se jmenovaly Covid 19 a díky němu uzavření divadel, koncertních sálů i kin. Teď je, zdá se, situace o něco lepší, ale vzpamatovávat se z toho budeme dlouho. Naštěstí, lidé, kteří mají rádi divadlo, nás, díkybohu, neopustili, a teď už zase plní hlediště jako dřív. Je to krásný pohled do plného sálu, a já pokaždé při závěrečném potlesku alespoň očima a hlubokou poklonou našim divákům za jejich přízeň děkuji.
Chystáte v nejbližší budoucnosti nějaké nové účinkování, jak na divadle, tak ve filmu?
Poslední film, ve kterém jsem hrála – „Srdce na dlani“, měl premiéru v únoru a novou prací pro divadlo právě listuji a s radostí čtu.
Ve svém uměleckém životě jste se zabývala i dabingem, je tato činnost pro vás ještě aktuální?
Čas od času. Nedávno film s úžasnou Glendou Jackson „Hledá se Elizabeth“. Nebo setkání po letech s Ellen Burstyn, kterou jsem dabovala ve filmu „Příští rok ve stejnou dobu“, jako mladinkou, a teď v krásném filmu „Nostalgie“.
Na závěr bych Vás ráda požádala o kulturní pozvánku pro naše čtenáře.
Přijďte do divadla!!! Těšíme se na Vás na všech divadelních scénách, ale pokuste se zalistovat programem divadla Studia DVA a najděte si představení „Holky jako květ“. To je teď naše srdcovka, nás, holek jako květ – Ivy Pazderkové, Mariky Šoposké a mě. Tak neváhejte, sezona bude brzy končit!

„Na stará kolena se ze mě stala svobodná a šťastná herečka,“ říká nyní Eliška Balzerová s úsměvem.
Oblíbenými autory Elišky Balzerové jsou Karel Čapek, Bohumil Hrabal nebo G. García Márquez. Má ráda dílo dramatika A. P. Čechova. Za nejmilejší místo označila Všenory v údolí řeky Berounky, její oblíbenou květinou je růže a kopretina.

Velice Vám děkuji za vaše odpovědi a přeji do dalších let hodně sil a neutuchající radost z herecké práce.

Alice Braborcová, foto © Lenka Hatašová, divadlo Studio DVA