Otevření Clam-Gallasova paláce

Otevření Clam-Gallasova paláce

Clam-Gallasův palác se po obsáhlé rekonstrukci trvající čtyři roky opět otevírá veřejnosti. Poprvé jej budou moci lidé navštívit již 28. září. Komplexní rekonstrukce se týkala jak interiérů paláce, tak i jeho dvora a fasády. Hlavní město zaplatilo za jeho přeměnu přibližně 470 milionů korun bez DPH. Do budoucna bude prostory využívat Muzeum hl. m. Prahy pro výstavy a v plánu jsou i různé další akce pro veřejnost.

Clam-Gallasův palác postavil rakouský architekt a stavitel Tomáš Haffenecker v letech 1714 až 1718 podle návrhu vídeňského dvorního architekta Johanna Bernarda Fischera z Erlachu pro hraběte Jana Václava Gallase. Tato významná palácová barokní stavba, která ve své době reprezentovala bydlení nejvyšších společenských vrstev vídeňského dvora, však potřebovala obsáhlou rekonstrukci. Ta začala na podzim roku 2018 a nyní se palác opět otevře veřejnosti. První návštěvníci budou moci přijít na komentované prohlídky 28. září v rámci dne otevřených dveří, přičemž palác bude zpřístupněn v tento den v plném rozsahu. Další možnosti návštěvy budou navazovat v říjnu.

„Od roku 2018 až dosud byl tento architektonický klenot ukryt pozornosti návštěvníků hlavního města, ale i Pražanů. Po celkové rekonstrukci, která tomuto „městskému zámku“ vrátila lesk, může konečně znovu přivítat návštěvníky. Unikátní budovu využije Muzeum hlavního města Prahy pro svou expozici, ale také poslouží jako místo pro společenské akce. Věřím, že tento obnovený bod na turistické mapě Prahy alespoň částečně uleví jiným přetíženým památkám v centru města,“ říká Zdeněk Hřib, primátor hl. m. Prahy.

Cílem rekonstrukce obsahující dvě etapy bylo oživení a zpřístupnění paláce Pražanům i návštěvníkům metropole, a přitom zachování historického a kulturního rázu památky. V první etapě rekonstrukce se uskutečnily práce v suterénu, parteru, přízemí a dále byla vybudována nová výtahová šachta pro všechna podlaží. Zprovozněno bylo také zázemí pro personál a palác má také moderní technologie nezbytné k jeho provozu. Druhá etapa se týkala reprezentačních prostor v prvním a druhém patře a sezonní expozice v podkroví. Dále byla kompletně dokončena rekonstrukce třetího patra, uskutečněny jiné drobné stavební úpravy umožňující zpřístupnění podkroví a doplněny byly veškeré potřebné technologie. Vytvořen byl také nový vstup do objektu z Husovy ulice.

 „Magistrátu tento barokní skvost patří od roku 1993, a přestože na budovu téměř všichni koukáme ze svých kanceláří, pořádné rekonstrukce se dočkala až po 25 letech. Investice za téměř půl miliardy korun trvala čtyři roky a byla tak říkajíc „od sklepa po střechu“, a to včetně technologií,“ popisuje radní hl. m. Prahy pro oblast majetku Jan Chabr.

Do budoucna je plánováno široké využití paláce pro kulturně-společenské události a různé další akce pro návštěvníky. Kromě plánovaných expozic bude postupně v areálu otevřena restaurace, kavárna nebo například galerijní obchod. Předpokladem je, že by výběrová řízení měla být zahájena do konce tohoto roku. Část prostor bude také využívána pro společenské akce. Rekonstrukce Clam-Gallasova paláce byla také nominována na Stavbu roku 2022.

Muzeum hl. m. Prahy, které bude místo využívat, rekonstrukcí získalo v Clam-Gallasově paláci kvalitní a rozsáhlý prostor pro prezentaci části své bohaté sbírky z období baroka. Postupně zpřístupní předměty jedinečné hodnoty s využitím mnoha audiovizuálních prostředků. První akce v paláci už nyní naplánovány. U příležitosti znovuotevření paláce připravilo muzeum zahajovací venkovní výstavu Clam-Gallasovský palác v Praze, která bude ke zhlédnutí na Mariánském náměstí od 17. 10. do 17. 11. 2022. Na dvanácti panelových plochách představí historii a dějiny místa, dějiny paláce a historii rodiny Gallasů, jakož i rekonstrukci paláce. Od 21. 10. 2022 bude v paláci otevřena jedinečná výstava o Josefu Myslivečkovi. Již v březnu 2023 je v plánu otevřít zahajovací výstavu Od korunovace 1723 ke korunovaci 1743 a expozicí baroka v červnu 2024 pak vyvrcholí realizace stálých expozic v Clam-Gallasově paláci.

Autor fotografií – Martin Frouz