Hravost a kreativita divadla Toy Machine

Divadlo založili, tehdy ještě studenti DAMU, Tomáš Běhal a Mariana Večeříková, spolu s Pavlem Heřmanem, když se rozhodli osamostatnit od dozoru sdružení Damúza. Od té doby mají za sebou 14 divadelních inscenací pro děti a dospělé.

Klasické tituly i vlastní autorskou tvorbu zpracovávají s nadhledem a nezaměnitelným humorem. Divadlo klade důraz na výtvarnou stránku, kombinací loutek ze starých rodinných divadel a loutek vytvořených z různých druhů materiálu, hraček a projekčních technologií. Soubor se zaměřuje na loutkové a objektové divadlo. Jeho inscenace se snaží diváka pobavit i jeho zapojením do představení. Pohádky jsou díky velké oblibě častokrát reprízovány. Divadlo Toy Machine bylo původně studentským projektem, ze kterého vzniklo autorské loutkové divadlo a buduje si místo mezi ostatními loutkářskými soubory. Výroba loutky závisí především na tom, co loutka má a musí umět. Třeba v inscenaci „Sněhová královna“ jsou ústředním párem Gerda a Káj. Soustružené dřevěné hračky mají symbolizovat ty, se kterými si hráli naši dědové. Oproti nim je okolní svět tvořen plyšovými maňásky a vatou. Vše je použito ve smyslu, aby loutky páru nezapadaly do okolního světa. Pro další stínové loutkové představení „Skřítci“ je potřeba elektřina, stůl a tři židle, kde je hlavní technickou podmínkou částečná nebo úplná tma. Toto kouzelné představení vzniklo jako pocta Ivanu Magorovi Jirousovi. Další aktivitou je pořádání kreativních dílen, kde si každý může vyrobit vlastní loutku, aby pohádkové příběhy žily dál.

Principál Tomáš Běhal: „Já vidím posun v tom, že jsme byli v roce 2010 neznámí a těch představení nebylo tolik. Teď je vidět, že jsme vytvořili okruh schopných lidí, kteří obětují čas a dokáží si vytvořit svoji specifickou poetiku, specifickou výtvarnou složku. To, co je na tom baví je hravost, tvorba, kreativita, divadelnost, a v tom je velký posun.“

-matpe-, foto © Wikimedia Commons