Kajetánské divadlo založené lékárníkem

Od roku 1826 působil český ochotnický soubor založený mladými pražskými studenty a intelektuály z okruhu časopisu Květy pod režijním vedením lékárníka Jana Dobromila Arbeitera v bytě jeho domu na Malé Straně.

Na konci roku 1833 pak Arbeiter a Josef Kajetán Tyl založili Kajetánské divadlo. Soubor zpočátku neměl povinné povolení k hraní v češtině. Jako divadelní prostor byl zřízen refektář někdejšího kláštera kajetánů, který Arbeiter vlastnil od roku 1829. V podlouhlé místnosti bylo vztyčeno nízké dřevěné pódium, sál byl zařízen pro 80 sedících a 100 stojících diváků. Dramaturgicky bylo zaměřeno na vzdělanější vrstvy pražské česky mluvící inteligence. Od roku 1835 soubor vedl Tyl. Herecky byla angažována celá řada současných i pozdějších osobností českého vlasteneckého života v různých literárních a uměleckých oborech. Například Karel Hynek Mácha, Karel Sabina, Jan Kaška, Alois Pravoslav Trojan, Magdalena Forcheimová. Prvním uvedeným představením bylo 27. července 1834 jednoaktová hra „Tři otcové najednou“, od německého dramatika Augusta von Kotzebua. Pozváni byli například František Palacký, František Ladislav Čelakovský či Václav Hanka. Během své čtyřleté existence se zde konalo 25 inscenací především domácích dramatiků. Během roku 1837 pak klesala umělecká úroveň souboru, částečně odchodem řady významných hereckých osobností, částečně ekonomickými problémy. Posledním představením byla hra „Chytroušek“ od dramatika Cuna. Další činnost divadla ukončil úřední zákaz hrát česky. J. K. Tyl zde získal cenné zkušenosti, které následně využil při vedení českého souboru ve Stavovském divadle.

Ochotníci Kajetánského divadla museli dodržovat určitá pravidla v uvádění her ve vztahu k odpoledním českým produkcím ve Stavovském divadle (např. směli hrát pouze v období, kdy se ve Stavovském divadle česky nehrávalo, tedy o prázdninách a o masopustech). Jeviště bylo malé, asi 80 míst k sezení a 100 míst k stání.

Petra Matznerová, foto © Wikimedia Commons