Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
21. dubna 1783 (240 let)
Historie Stavovského divadla je spjata s pražskou aristokracií, bratry Thámovými, W. A. Mozartem, N. Paganinim a Milošem Formanem. Ale také se sochou do sebe schovanou, střežící vchod.
Osvícený vlastenec, český šlechtic hrabě František Antonín Nostic‑Rieneck se rozhodl pro postavení divadla, ve kterém by se uváděla německá činohra a italské opery. Stavba, kterou vedl Anton Haffenecker, byla dokončena za pouhé dva roky. Otevření divadla se uskutečnilo 21. dubna 1783 uvedením Lessingovy občanské tragédie Emilia Galotti. Divadlo tehdy neslo název Hraběcí Nosticovo divadlo. Divadlu byla vytýkána jeho poloha v těsné blízkosti pražské univerzity, což bylo pro její představitele nepřijatelné. Hrabě Nostic se nakonec dokázal s univerzitou dohodnout, proto dnes můžeme obdivovat obě architektonické perly vedle sebe, díky úzkému koridoru Ovocného trhu. V divadle se hrálo česky spíše sporadicky od roku 1785, pravidelně potom od roku 1812. Významnou událostí kulturního života v Praze byla v říjnu roku 1787 premiéra Mozartovy opery Don Giovanni, kterou Mozart sám ve Stavovském divadle dirigoval. Mozart věnoval Praze i operu La clemenza di Tito.
Nápis na budově divadla Patriae et Musis – Vlasti a múzám neztrácí na významu ani po 240 letech. Návštěvníky zaujme sedící postava u vstupu do divadla. Prázdný plášť na podstavci je dílem sochařky Anny Chromy, která ji nazvala Il Commendatore, podle postavy z opery Don Giovanni.
-namo-, foto © Luděk Sládek; Wikimedia Commons
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2024 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.