Z Vlkanova až do Palestiny

12. května 1523 (500 let)
Oldřich Prefát z Vlkanova se narodil 12. května 1523 na Starém Městě pražském do erbovní měšťanské rodiny bohatého
obchodníka se sukny. Přídomek „z Vlkanova“ získal (1534) jeho otec, když byl povýšen do rytířského stavu.

V sedmnácti letech (1540) zahájil studia na Univerzitě ve Wittenbergu (původní název Leucorea). Do Prahy se vrátil roku 1542, aby krátce studoval na Vysokém učení Karlově, které vlivem husitských válek mělo jedinou, artistickou fakultu pro výchovu učitelů. Za rok odešel pokračovat ve studiích do Bavorska na Univerzitu v Ingolstadtu, na první bavorskou univerzitu založenou roku 1472. Tady se seznámil s význačným renesančním přírodovědcem Tadeášem Hájkem z Hájku (1525–1600), který ho „přivedl“ k matematickým a astronomickým knihám. Zde se naučil vyrábět složité zeměměřičské a astronomické přístroje (později měl v Praze dílnu na jejich výrobu). Prefát se vzdělával ještě na školách v Lipsku, Benátkách a Římě.
Díky přemlouvání přátel se vydal za největším dobrodružstvím svého života, na studijní cestu až do Palestiny (1546–1547). Nebyl to pro něho však velký problém, protože vedle češtiny ovládal latinu, němčinu, řečtinu a vlaštinu. Po souši se dostal do Benátek, odkud odplul lodí Liona a během této plavby poznal řadu míst, například měsíc pobyl na Kypru a navštívil Hebron i Jeruzalém. Roku 1552, pět let po návratu z Palestiny, podnikl také cestu do Španělska. Tím jeho dobrodružné putování končí.
Ke svému velkému dobrodružství se vrátil při psaní cestopisu „Cesta z Prahy do Benátek a odtud potom po moří až do Palestyny, to jest do krajiny někdy Židovské, země Svaté, do města Jeruzaléma k Božímu hrobu, kteraužto cestu s pomocí Pána Boha všemohúcího šťastně vykonal Voldřich Prefát z Vlkanova léta Páně MDXXXXVI“ (1546). Toto dílo patří mezi nejpřesnější cestopisy své doby, protože Prefát byl velmi přesný i zvídavý muž. Napsán byl pražskou lidovou češtinou, aby mu rozuměli všichni. V předmluvě uvedl, že bude objektivně informovat o všem, co viděl a zažil. Cokoli mu bylo neznámé, detailně popsal, ale vše si ověřil a nedal na pověry a báchorky. Vše v duchu Písma svatého, což dokládá jeho svědectví o obřadu u Kristova hrobu, kde byli poutníci pasováni na rytíře. Během popisu měl problém se zásobou českých slov, přesněji se mu nedostávalo českých ekvivalentů, proto uváděl názvy v dalších jazycích, které daný předmět znaly. Když například našel český ekvivalent pro slovo port – přistávadlo, netušil, že se neujme a bude nahrazeno slovem přístav. Cestopis je prodchnut barvitým líčením autorových příhod i systematickým renesančním zájmem o všechny skutečnosti a detaily krajin, staveb, lidí i jejich činností. Cenným bylo zachycení cestování do Svaté země včetně možností praktického i finančního zajištění.
Prefát byl svým zaměřením přísně vědecký renesanční muž, proto když v Praze na Uhelném trhu zdědil dům, zúročil svá studia z Univerzity v Ingolstadtu a založil tu dílnu na výrobu měřicích přístrojů a astronomických a matematických pomůcek.
Oldřich Prefát z Vlkanova zemřel v Praze 26. 7. léta Páně 1565. Místo jeho posledního odpočinku není známo, patrně se ale nacházelo v Praze.

Luděk Sládek, foto © Wikimedia Commons; http://old.muzeumcl.cz