Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Jak moc je umělec svobodný ve své tvorbě, jestliže ho neustále ovlivňují vnější okolnosti? Tím spíš pokud o jeho dalším osudu, popularitě i ceně rozhodují názory, rozmar či vůle druhých? A do jaké míry lze odsuzovat umělce, který zapře svou osobnost na úkor volnosti pro svou tvorbu, byť by mělo dojít i na spolupráci s režimem?
Spisovatel Julian Barnes ve svém fiktivním historickému románu Hukot času tomuto nelehkému údělu podrobil hudebního skladatele Dmitrije Šostakoviče ve stalinském systému. Šostakovič a jeho hudba byli mocí několikrát zatraceni a pak znovu opět vyneseni na piedestal. Dokola se opakující únavná hra, kdy figurka na šachovnici moci netuší, jaký tah bude následovat a zda tentokrát pro něj nebude smrtící. Tato rozehraná partie s obyčejným člověkem a zároveň výjimečným umělcem zaujala režisérku Viktorii Vášovou a dramaturga Matěje Samce, kteří pro MeetFactory vytvořili dramatizaci této prózy. Šostakovičovy vnitřní zápasy i vnější netečnost, atmosféru strachu i hořký nádech svobody ztvárňují Tomáš Janypka, Anna Datiashvili a Matěj Šumbera, které na violoncello doprovází Štěpán Drtina. Inscenace má přesah do současnosti nejen svým poměrně aktuálním tématem, ale také scénickými motivy, které odkazují k současnému politickému dění v Rusku (například 320 skleněných kuliček za počet zabitých dětí na Ukrajině). Představení je plné symboliky, metafor, hravosti, vynalézavosti a originality. Zároveň nabídne mnoho otázek k přemýšlení.
Tereza Blažková, foto © Andrea Černá, MeetFactory
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2024 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
