Tomáš Etzler

Novinář, který zažil peklo
Tomáš Etzler se narodil 1. dubna 1963 v Ostravě. V roce 1999 začal pracovat pro CNN jako editor zpráv a postupně se vypracoval na válečného zpravodaje , mimo jiné v Afghánistánu, Iráku a na Haiti. Za svou práci obdržel řadu ocenění včetně Ceny Emmy, kterou získal jako vůbec první Čech. Od roku 2007 se nechal zaměstnat Českou televizí a působil jako její zpravodaj v Číně a Hongkongu. Nyní je na volné noze, věnuje se psaní knih, přednášení a cestování.

Jste jedním z našich nejzkušenějších novinářů a zpravodajů, jako jediný Čech jste pracoval pro americkou CNN. Dokázalo by Vás ve vaší profesi ještě něco překvapit či zaskočit?
Mě celou dobu působení novináře udivuje, jak naši práci mění technologie. Základy poctivé novinařiny – zjišťování faktů, pátrání po pravdě, upřímnost – zůstávají stejné, ale mění se způsoby, jakým události zaznamenáváme a pak je šíříme. Když jsem začínal v CNN, točilo se jen na velké kamery s velkými pásky. K živému vstupu jste potřebovali satelitní vůz. Kdo chtěl zprávy sledovat, musel mít televizi. Dnes vám stačí už třeba jen telefon, satelitní vozy vystřídaly stejně kvalitní, ale daleko levnější a menší přenosové technologie a šířit zprávy je možno na sociálních sítích. Jsem zvědav, kam se to bude vyvíjet dál.

Vaše zážitky a pracovní i osobní zkušenosti z působení v roli zpravodaje v Číně jste popsal již ve dvou knihách, byla to pro Vás alespoň částečná terapie?
Určitě byla. Prožíval jsem při psaní opět všechny ty roky v Asii a uvědomil si, že to možná nebyla úplně promarněná dekáda mého života, jak jsem o tom období občas uvažoval v minulosti. Ale zrovna radostné psaní to nebylo.

Působíte jako téměř nezdolný člověk, hodláte se ještě v něčem angažovat nebo se chcete věnovat už jen klidnějším činnostem, jako jsou cestování, psaní knih, přednášení?
Uvidíme, jaké příležitosti se nabídnou, ale mě začalo to psaní bavit. Mám v hlavě minimálně tři další knihy a chci je napsat. Chci se intenzivněji věnovat svým třem dětem a třem vnoučatům a po desetileté pauze v Číně a v Hong Kongu jsem se opět vrátil k lezení. No a rád se o své zkušenosti novináře ve světě dělím s mladými lidmi. Nudit bych se v budoucnosti neměl.

Plánujete případně natočit ještě nějaký dokument?
Nápadů mám několik, ale od nápadu k realizaci je dlouhá cesta. Byl jsem donedávna velmi zaneprázdněn dokončováním druhé knihy. Momentálně pracuji, respektive pomáhám s překladem obou knih do angličtiny a chystám se začít psát o svých zkušenostech v USA. Takže nevím, jestli bych na produkci dalšího dokumentu našel vůbec čas.

Každý životní příběh je neopakovatelný, jste rád za to, co Vám bylo dopřáno prožít, nebo byste něco změnil?
Jsem rád či spíše vděčný, za to, co jsem mohl v životě dělat a co dělám, za zážitky a zkušenosti, které jsem zažil a nabyl. Změnil bych asi jen několik svých katastrofálních rozhodnutí v roce 2006, které mě přivedly ze CNN do České televize, z Berlína do Pekingu. Ta považuji za svou největší životní osobní a profesní chybu. Jinak jsem více méně spokojen.

„Jsem rád či spíše vděčný, za to, co jsem mohl v životě dělat a co dělám, za zážitky a zkušenosti, které jsem zažil a nabyl“, říká Tomáš Etzler.

Velice Vám děkuji za inspirativní odpovědi a přeji do budoucna vše dobré.

Alice Braborcová, foto © Jaroslav Fikota