Bílkova vila v Praze

Za poklady pražské architektury
Bílkova vila v Praze
Český sochař, grafik a mystik František Bílek se narodil 6. listopadu 1872 v Chýnově. Patřil k významným představitelům umění dekadence a secese na přelomu 19. a 20. století.

František Bílek se věnoval také architektuře. Nejdříve si postavil dům s ateliérem v rodném Chýnově (1898) a později v rámci zástavby bastionů na Hradčanech v Praze (1910–1911). Stavba znázorňuje umělcovu secesní představu harmonie organických tvarů. Na sečené obilné pole se stopou kosy má upomínat prohnuté průčelí monumentální stavby z režného zdiva a hrubě opracovaného kamene. Vila je sevřená mezi plastické sloupy připomínající obilné snopy nebo lotosové květy. Řešení vstupu je podobné předsíni starověkého chrámu v egyptském Luxoru. Oproti tomu jednoduché geometrické řešení oken a dveří odkazuje na pozdní fázi geometrické secese a nastupující moderny. Jako první v Praze měla tato stavba plochou střechu. Další neméně hlubokou inspiraci čerpal František Bílek z přírody, jejíž symboly nalezneme na fasádě i uvnitř domu (například klika jako vlaštovka, světlo jako žaludy s listy). Nepravidelně členěnému vnitřnímu prostoru dominuje vysoký ateliér o výšce dvou podlaží a obytné místnosti. Výtvarník byl rovněž autorem veškerého vnitřního zařízení, tedy i sebemenších detailů. Bílek je také projektantem sousedního Procházkova domu. Zatímco umělcova vlastní vila symbolizuje léto, tento dům znázorňuje podzim. Jde o ojedinělý příklad symbolismu v evropské architektuře. Od roku 1963 je Bílkova vila spravována Galerií hlavního města Prahy. V nové otevřené stálé expozici, umístěné ve vile, jsou kromě původního vybavení interiéru prezentována umělcova díla z jeho vrcholného tvůrčího období. Tato stavba je zapsána v katalogu moderní architektury mezinárodní organizace Iconic Houses, která sdružuje mimořádná díla světových architektů, významné domy a ateliéry z 20. století přístupné veřejnosti jako domovní muzea.

Petra Matznerová, foto © autor