Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
(250 let)
Okřídlené úsloví i stejnojmenný film neplatí až tak dlouho. Teprve před 250 lety zavedla svým výnosem Marie Terezie povinnost školní docházky. Do té doby to nebyla žádná sláva.
Osvícená královna si možná sama uvědomovala důležitost vzdělání svých poddaných, snad její rozhodnutí bylo ovlivněno děním v okolních, hlavně protestantských královstvích. Školství bylo v neutěšeném stavu a výjimkou v zemích Koruny české byla povinná škola od roku 1683 ve slezském protestantském Olešnickém knížectví pro všechny děti od 6 do 9 let. Když panovnice 6. prosince 1774 vydala Všeobecný školní řád pro školy normální, hlavní a obecné, zavedla povinnou šestiletou školní docházku pro děti od 6 do 12 let. Autorem byl významný reformátor pruského školství, pedagog a opat Johann Ignaz Felbiger, známý tzv. písmenkovou a tabulkovou metodou výuky. Byl autorem slabikáře, který roku 1775 vyšel v češtině. Postupně vznikly tři typy škol. Vesnické jedno- nebo dvojtřídní triviální s výukou čtení, psaní a počítání včetně základních pracovních a hospodářských znalostí. Ve větších městech vznikaly trojtřídní hlavní školy. Nejvyšší stupeň vzdělání tvořily školy normální založené v Praze i Brně roku 1775, které vychovávaly i učitele. Novota se zaváděla jen zvolna, děti do škol moc nechodily kvůli využívání dětské práce. Přesto to byl revoluční krok. Byla to cesta k budoucí prosperitě Čech a Moravy v rámci Rakouska‑Uherska.
-liban-, foto © Wikimedia Commons
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2025 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
