Dana Morávková

rozhovor s herečkou
Danou Morávkovou
Dana Morávková (*1971) je známá česká herečka, moderátorka, choreografka a bývalá krasobruslařka. Vystudovala herectví na DAMU a choreografii na HAMU. V dětství se věnovala baletu, gymnastice a krasobruslení. Má za sebou již desítky filmových i divadelních rolí, v roce 2004 získala roli i v americkém filmu.

Podle vašeho životopisu jste vlastně téměř žena devatera řemesel. Kde stále berete energii a inspiraci pro nové divadelní, filmové a televizní role, vytváření choreografií, dabing a mnohé jiné aktivity?
Mám velké štěstí, že mě moje práce baví a naplňuje. To je asi ten motor, který mě žene vpřed. Každou novou příležitost, ať už je to divadelní představení nebo filmová či televizní role, beru jako výzvu a v ten moment se soustředím jen na daný úkol.

S filmováním jste začala již ve 14 letech, vzpomínáte si ještě na zážitky a pocity z natáčení s režisérem Otakarem Vávrou?
Ano, byla jsem tenkrát šťastná, když jsem jako dívenka vyhrála konkurz. Měla jsem z pana režiséra Vávry obavy, protože ho starší kolegové na place oslovovali „pane profesore“ a ne „pane režisére“. (smích) Práce s ním byla krásná a s láskou na ni vzpomínám. Měla jsem to štěstí se s Otakarem Vávrou ještě jednou potkat, a to díky paní režisérce Jitce Němcové. Přivedla ho za mnou na plac, když jsme točili její film Jseš mrtvej, tak nebreč – panu Vávrovi bylo již skoro 100 let. Za to jí patří velký dík.

Ve filmu jsou Vaší doménou spíše pohádky, v divadle vytváříte role v mnoha polohách. Co Vám více vyhovuje, tvorba pro děti či dospělé?
Na to se nedá takto odpovědět. Baví mě herectví jako takové, ať už je to před filmovou kamerou nebo na jevišti. U pohádek je jedna velká výhoda, že je pravidelně opakují o Vánocích. (smích)

V současnosti jste angažovaná v Divadle Bez zábradlí, kde se v lednu chystá premiéra nové hry Apartmá v hotelu Plaza. Jedná se o vztahovou komedii ze života, je Vám tento typ představení blízký?
Zastihla jste mě v plném zkoušení, protože poprvé Apartmá v hotelu Plaza představíme divákům na konci prosince. S Josefem Cardou máme trojrole – představení se skládá ze tří povídek. Je to vztahová komedie a naším úkolem je být v každé povídce někým jiným. Budu ráda, když se přijdete podívat.

Mohla byste, prosím, pozvat nebo doporučit našim čtenářům nějakou kulturní akci, která Vás v nejbližší době zaujala nebo se chystáte navštívit?
Naší rodinnou tradicí je návštěva baletu Louskáček v Národním divadle. A protože si myslím, že jsme všichni byli doma hodní, doufám, že nám Ježíšek lístky nadělí i letos. Přeji krásné Vánoce Vám i Vašim čtenářům.

Děkuji Vám za rozhovor, také přeji příjemné vánoční svátky a vše dobré v novém roce.
Alice Braborcová