Zuzana Dražilová

Filmy dětí a teenagerů jsou jako pramínky živé vody
Jako distributorka do našich kin uvedla oscarové hity jako Pravidla moštárny a Marná lásky snaha. Jako producentka je podepsána pod řadou dokumentů a cyklů, za něž posbírala mnoho cen. Dnes je Zuzana Dražilová známá především jako zakladatelka A­‑FilmTeens (AFT), mezinárodního festivalu filmové tvorby dětí a mládeže od šesti do dvaceti let. Letos v únoru se bude konat už po čtvrté.

Váš festival je známý tím, že se kromě projekcí v kinech koná i online. Bude to tak i tento rok?
Samozřejmě. Bez toho bychom náš festival snad ani neorganizovali. Během uplynulého ročníku jsme napočítali přes 25 000 sledujících a letos jich, věřme, bude ještě víc. Od 12. do 23. února na www.afilmteens.com se tak může kdokoli zdarma podívat na všechny naše soutěžní filmy. Těch je tentokrát 102 z 35 zemí světa. A nově tu bude dostupný i nesoutěžní program. Online platforma je pro nás ideální, protože festival přibližuje dětem, školám, dětským domovům, filmovým profesionálům i nadšencům. A to i do míst, kde nejsou kina a nejmladší generace tam má omezené možnosti kulturního vyžití.

Proč má vlastně smysl sledovat díla nejmladších filmařů?
Protože jsou výjimečné - svou bezprostředností a upřímností. Nejmladší tvůrci nemyslí na to, kam svůj film prodají, komu ho nabídnou, kde ho budou promítat nebo kolik bude stát… Vezmou prostě mobil, foťák nebo kameru, něco natočí a pak to v dostupných programech postprodukčně upraví. Jejich pohled na svět přitom bývá svěží, neotřelý, plný kreativity, bez postranních úmyslů a kalkulů. Tyhle filmy jsou jako pramínky čisté vody.

O čem takové filmy vyprávějí?
Často o tom, co nejmladší filmaře bezprostředně obklopuje. Co je trápí nebo těší, o jejich každodenním životě. Hodně snímků se věnuje například klimatu, vztahům k jejich okolí, přátelství, identitě a sebepřijetí. Vyprávějí i o inspirativních lidech, zajímavých profesích a různých kulturách. Festival ukazuje, co mají mladí čeští tvůrci společné se svými vrstevníky z jiných zemí – například zájem o sociální otázky, vztahy, ekologii, mytologii, kybersvět… Na festivalu jsou zastoupeny všechny žánry: od snímků hraných, přes dokumentární, animované, až po experimenty.

Opět vyhlašujete i regionální soutěž. Můžete ji přiblížit?
Soutěž organizujeme ve spolupráci s Nadačním fondem Škoda Auto a je určena pro nejmladší tvůrce z Mladoboleslavska, Rychnovska a Vrchlabska. Jejich vybrané filmy pak budeme promítat v sedmi kinech právě v těchto regionech.Tématem soutěže je letos „Radost z každého dne“.

Z čeho máte na festivalu radost Vy?
Raduji se z toho, že se letos přihlásilo více pozitivních a hravých snímků, které pobaví děti i dospělé. Po smutné době covidu se děti možná chtějí zase více radovat. Těší mě také, když mají děti z našeho projektu užitek. Když se třeba dozvím, že naše aktivity nějakému dítěti či teenagerovi pomohly: dostali se díky nim na zahraniční worskshopy nebo festivaly, nebo se díky filmování v životě posunuli zajímavým směrem.  Radost mám, když nám děkují pedagogové nebo vychovatelé z dětských domovů. Ale přímá chvála od dětí, včetně těch dospívajících, hyperkritických a v „problémovém věku“, je samozřejmě nejvíc.

Pro Pražský přehled Magdalena Bičíková, foto © René Volfík; AFTS