Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
Přítomní: 0 čtenářů 0 mobilní
(755 let)
Václav II., pozdější šestý český král a první polský král
z rodu Přemyslovců, se narodil v Praze 27. září 1271. Byl synem „krále železného a zlatého“ Přemysla Otakara II. a Kunhuty Uherské.
Jeho dětství poznamenala smrt otce na Moravském poli, po níž byl pět let vězněn poručníkem Otou Braniborským na Bezdězu, v Žitavě, Berlíně a Špandavě. Tady se formoval v muže opatrného, věřícího i schopného. Po návratu do země ho čekalo mnoho práce. Vydával potřebné zákony. Inicioval zásadní měnovou reformu (1300), kdy zavedl pražský groš, stabilní a žádanou měnu tehdejší Evropy. Vydal potřebný horní zákoník. Nebyl válečníkem, zato geniálním stratégem. Roku 1300 získal polskou korunu a roku 1301 korunu uherskou pro syna Václava III., což vedlo k obrovskému evropskému soustátí. Za jeho vlády se České království stalo respektovanou evropskou velmocí a významným kulturním centrem. Podporoval vzdělanost, do království zval umělce a básníky, jeho dvůr patřil k nejhonosnějším v Evropě. Václav zemřel předčasně 21. 6. 1305 v Praze na tuberkulózu. Jeho ostatky byly uloženy v bazilice Zbraslavského kláštera, který založil jako velkolepé rodové pohřebiště. Za vlády Václava II. české země dosáhly svého absolutního středověkého mocenského vrcholu.
Alois Rula, foto © Wikimedia Commons; Luděk Sládek
Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.
© 2026 Pražský přehled
Publikování či další šíření obsahu www stránek prazskyprehled.cz bez vědomí redakce není slušné a odporuje autorskému zákonu.
Často jsou tu zveřejněny také materiály třetích stran, kde jejich další šíření je možné pouze se souhlasem redakce KAM po Česku. Děkujeme za pochopení.
