Palác Koruna

Za poklady pražské architektury
Palác Koruna
Počátek 20. století se u nás nesl v duchu velkého stavebního boomu a Praha stejně jako další česká města postupně získávala svou moderní tvář. Výjimkou nebylo ani Václavské náměstí a přilehlé okolí. Jedinečnou ukázkou je Palác Koruna na rohu Václavského náměstí a ulice Na Příkopě.

Investorem byla První česká všeobecná akciová společnost pro pojišťování na život. Ta zakoupila tři staré domy tvořící nároží. Šlo o cenné stavby, jejichž parcely byly vymezeny v rámci založení Nového Města pražského, tedy ve čtrnáctém století. Z nich patrně nejcennější byl nárožní dům U Špinků, který měl barokní průčelí. V devatenáctém století tam byla zřízena věhlasná vídeňská kavárna, již navštěvovali také pánové František Ladislav Rieger, František Palacký či František August Brauner. Rovněž se počítalo se zbouráním architektonicky velmi cenného neorenesančního Haasova obchodního domu v ulici Na Příkopě. Naštěstí majitelé stavby odprodej odmítli, a tak byl Haasův dům začleněn do novostavby paláce. Soutěžící architekti měli zadaný půdorys a dostali rovněž za úkol nároží zvýraznit věžovou nástavbou. Zajímavý návrh předložil v roce 1911 slavný český projektant Jan Kotěra, ale porota nakonec vybrala projekt pražského architekta Antonína Pfeiffera. Šlo o věhlasného umělce a autora vil ve Starém Bubenči, interiéru kavárny v hotelu Paříž a projektu na ateliér Ladislava Šalouna na Vinohradech. Palác Koruna je ale bezesporu nejvýznamnější Pfeifferovou stavbou. Vytvořil pro tu dobu typický velkorysý a multifunkční palác s železobetonovou konstrukcí. Byl vystavěn v letech 1912–1914. Městská vyhláška tehdy trvala na všestranném využití bankovních domů. Musely zde být nejen obchody, kanceláře, kulturní prostory, služby, ale požadovaly se i byty a ateliéry v horních patrech, aby budova stále žila. Využití našel i suterén, ve kterém byly parní lázně a biograf. Interiér kina navrhoval architekt Ladislav Machoň s profesorem Františkem Kyselou v čistě kubistickém stylu. Tento unikátní prostor byl však zničen a z biografu se stalo skladiště. V přízemí se nacházely obchody a pasáž sahající do výšky tří pater. V prvním patře byla restaurace a kavárna, pak následovaly kanceláře a byty. Dům byl postaven ve stylu pozdní geometrické secese s nárožní věží, kterou zdobí plastiky od Vojtěcha Suchardy. Velmi efektní je přisvětlení pasáže kupolí složené z 3 800 krystalů broušeného skla. Ve třicátých letech přestavěl architekt Machoň interiéry na legendární bufet automat Koruna. Samoobslužný provoz byl tenkrát v Evropě novinkou. Neonová reklama na průčelí stále oblíbenějšího automatu byla dílem známého designéra Ladislava Sutnara. Budova je památkově chráněna od roku 1958.

Petra Matznerová, foto © autor; Wikimedia Commons; www.prague.eu